Proč mají lidé skutečně aféry

Zdroj: ČTK:

„Já prostě nevím, co s ním je. Vždyť jsme manželé už pětadvacet let a tohle se začalo dít až v posledních letech. Ale děje se to pořád, navzdory jeho slibům, že s tím přestane.“

Julie se podívala na podlahu.

„Julie, jak vypadal váš společný život, než se tohle všechno začalo dít?“

Podívala se nahoru a pak pryč ode mě, jako by se dívala zpět v čase: „Vzali jsme se mladí, založili rodinu, chodili do kostela. On stoupal po firemním žebříčku. Já se starala o děti. Řekla bych, že jsme byli docela normální. Jistě, hádali jsme se. Měli jsme období odstupu, ale nic vážného – alespoň jsem si to myslela.“

článek pokračuje za reklamou

„Pak se věci změnily. Objevil jsi… něco.“

Přes zjevný smutek se málem rozesmála: „Tak typické! Můj manžel si v neděli odpoledne zdřímnul a nechal na kuchyňské lince telefon. Přišla mi esemeska a já si ji prohlédla. Stálo v ní: ‚CO TAKHLE OBĚD PŘÍŠTÍ SOBOTU? Chvíli jsem na to nemyslela, ale pak mě přemohla zvědavost. Podívala jsem se, jestli jde do pokoje, a když se mi to zdálo bezpečné, zkontrolovala jsem jeho telefon. Jistě, už dlouho psal na tohle číslo. Nemohla jsem si pomoct. Zavolala jsem na to číslo a zvedla to nějaká žena. Zeptala jsem se, kdo to je, a ona zavěsila. Propadla jsem panice. Okamžitě jsem vzbudila manžela a řekla mu, co se stalo. Nejdřív všechno popíral, ale po chvíli jsem ho vyčerpala a on se přiznal, že měl posledních šest měsíců poměr se spolupracovnicí.“

Jako licencovaná manželská terapeutka a certifikovaná sexuoložka slýchám podobné příběhy bohužel často. Druh škody, kterou to způsobuje manželstvím – oběma lidem v manželství -, je značný. I když je těžké získat přesná čísla vzhledem k utajované povaze afér – podle některých výzkumů má jeden z partnerů aféru v 60 procentech párů – není těžké si představit, že k mnoha rozvodům došlo proto, že jeden nebo oba partneři ze vztahu vybočili.

Ale podívejme se na chvíli na Juliina manžela Evana.

Když jsem s ním mluvil, zdálo se, že je svým chováním trochu překvapen.

„Jsme manželé 25 let, ale za posledních pět let jsem měl tři nevěry. Nejsem špatný člověk. Nikdy jsem žádnou přítelkyni nepodvedl, než jsem se oženil. Ve své kariéře nejsem neetický. Zeptejte se kohokoli, s kým pracuji. A chodím do kostela! Ale pořád dělám to, co velká část mého já dělat nechce.“

článek pokračuje po reklamě

„Co si pod tím představujete?“

„Změnila se. Prostě se tak zabrala do našich dětí, že jsem se cítil zapomenutý – citově i sexuálně. Nemluvě o tom, že jsme spolu netrávili žádný čas. Jsem příšerný v komunikaci. Vždycky jsem měl problém mluvit s ní o svém životě a o tom, co se se mnou doopravdy děje.“

Poté mi mnoha slovy řekl to, co už mi řeklo tolik mužů na jeho místě: „Ženy, se kterými se teď vídám, mě chápou. Dokážu s nimi mluvit. Mohu se s nimi skutečně svěřit a nikdo mě nebude odsuzovat, peskovat ani mi říkat, co mám dělat. Můžu být prostě sama sebou. A nemůžu za to, že je přitahuji právě tím, že jsem to já.“

Z mého výzkumu za posledních 15 let vyplývá, že existují tři hlavní složky, které nejčastěji způsobují, že lidé mají aférky:

  1. Když aférka začne, člověk se obvykle do druhého člověka nezamiluje, alespoň ne zpočátku. Ve skutečnosti se „zamilovávají“ do fantazie (ve své vlastní mysli) o druhé osobě. Jinými slovy, zamilovávají se do obrazu druhé osoby, který si vytvořili ve své vlastní mysli. Partner v aféře je pro ně pouhým konstruktem, vymyšleným obrazem – někým, koho si představují, kdo uspokojí všechny jejich potřeby.
  2. Aféry jsou ve své podstatě o touze a hluboké potřebě vnějšího potvrzení. Kdo by neměl rád, kdyby mu někdo řekl, že vypadá nebo voní dobře, nebo potvrdil, že ho jiná osoba přitahuje? Kdo nemá rád pocit, že si ho někdo váží? Opět platí, že mnozí jedinci, kteří mají poměr, se „nezamilovávají“ do druhé osoby; „zamilovávají se“ do tohoto nového, nádherného obrazu sebe sama – obrazu, kterému se dostává chvály a vnějšího potvrzení.
  3. Mnoho lidí se při prvních setkáních s partnerem v poměru opájí pocitem, který získávají při každém novém setkání. Když jim tento nový románek začne dávat pozitivní vnější zpětnou vazbu, jedinec se může stát závislým – ne na osobě, ale na pocitu (nebo na chemických látkách, které uvolňuje jeho mozek), když je s touto osobou. (Během této počáteční fáze románku se uvolňují tři hlavní chemické látky – dopamin, který je aktivován také kokainem a nikotinem, noradrenalin, jinak známý jako adrenalin, a serotonin, jedna z nejdůležitějších chemických látek lásky)
článek pokračuje po reklamě
Zdroj: DmitriMaruta/

Afekty mají často velmi málo společného s druhou osobou. Místo toho odhalují hlubokou vnitřní touhu po zpozorování a ocenění. Mají schopnost oklamat lidi, aby si mysleli, že tento nový člověk je „ten pravý“ nebo jejich „spřízněná duše“, zatímco ve skutečnosti jsou zamilovaní do toho, co se odehrává v jejich nitru.

Předtím, než uděláte krok směrem k aféře, udělejte krok zpět a zamyslete se nad svou vlastní vnitřní touhou nebo potřebou. Zvažte, zda tuto potřebu nebo vnitřní touhu nenaplnit zdravým způsobem, a ne nezdravým. Pokud máte aféru nebo se snažíte napravit své manželství po aféře, zvažte vyhledání odborné pomoci manželského terapeuta.

.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.