Profil Číny – Časová osa
Chronologie klíčových událostí:
ca 1700-1046 př. n. l. – dynastie Šang – první čínský stát, o němž se dochovaly jasné písemné záznamy – sjednocuje velkou část severní střední Číny.
1045-ca 770 př. n. l. – dynastie Čou nahrazuje Šang jako dominantní síla v celé severní Číně,
ca 770 př. n. l. – stát Čou se rozpadá na volné sdružení válčících států, známé jako Východní Čou.
Císařská Čína
221-206 př. n. l. – Čchinský král Jing Čeng poprvé sjednocuje velkou část srdce Číny, stává se prvním panovníkem, který jako Čchin Š‘-chuang-ti („první císař Čchin“) používá titul „císař“, a staví první Velkou čínskou zeď, jeho říše se však po jeho smrti rychle rozpadá. Po krátkém období nestability zakládá Liu Bang dynastii Han.
206 př. n. l. – 220 n. l. – dynastie Han: první trvalý stát spravující celé čínské srdce, zahajuje první čínský kulturní „zlatý věk“, růst peněžního hospodářství a prosazování konfucianismu jako státní filozofie. Do Číny poprvé proniká buddhismus.
220 – 589 – Zhroucení státu Han má za následek téměř čtyři století rozdělení mezi soupeřícími dynastiemi, než Čínu znovu sjednotí krátce trvající dynastie Suej. Počátek rozvoje jižní Číny.
618-907 – dynastie Tchang sjednocuje Čínu na téměř tři století, což je považováno za druhý vrchol čínské civilizace po Han; císařská sféra vlivu poprvé zasahuje do střední Asie.
960-1279 – dynastie Song: Vláda dynastie Song je sice vojensky a politicky slabší než říše Tchang, ale představuje vrchol čínské klasické kultury, rozkvět literatury, vědecké inovace a přijetí neokonfucianismu jako oficiální státní ideologie.
Vláda Mongolů
1271-1368 – Mongolové dobývají Čínu a zakládají vlastní dynastii Jüan, kterou založil Kublajchán. Návštěva Marca Pola a dalších západních cestovatelů. Peking se stává hlavním městem sjednocené Číny.
1368 – dynastie Ming svrhává Mongoly a zavádí vyspělé zemědělské hospodářství, jehož základem je silná centralizovaná byrokracie a armáda. Velká čínská zeď je dokončena do dnešní podoby.
1644 – Mandžuská dynastie Čching vytlačuje dynastii Ming. Čínská říše dosahuje svého zenitu anexí Tibetu, Mongolska a dnešního Sin-ťiangu (Turkestánu).
19. století – dynastie Čching začíná dlouhý úpadek. Západní mocnosti vnucují „nerovné smlouvy“, které vytvářejí zahraniční koncese v čínských přístavech. S atrofující se centrální vládou vznikají regionální válečníci.
1899-1901 – „Boxerské povstání“ v severní Číně se snaží potlačit reformy v čchingské správě, vyhnat cizince a obnovit tradiční vládu. Poraženo zahraniční intervencí, kdy západní mocnosti, Rusko a Japonsko vymáhají od oslabené čchingské vlády další ústupky.
Republika
1911-12 – Vojenské vzpoury reformních důstojníků vedou k vyhlášení Čínské republiky pod vedením Sun Yat-sena a abdikaci posledního čchingského císaře. Republika se snaží upevnit svou vládu uprostřed regionálního warlordismu a vzestupu komunistické strany.
1925 – Smrt Sun Yat-sena vynesla do popředí Čankajška. Rozchází se s komunisty a potvrzuje vládnoucí Kuomintang jako nacionalistickou stranu.
1931-45 – Japonsko napadá a postupně okupuje stále větší část Číny.
1934-35 – Mao Ce-tung se stává komunistickým vůdcem během „Dlouhého pochodu“ strany do její nové základny v provincii Šen-si.
1937 – Kuomintang a komunisté se nominálně spojují proti Japoncům. Občanská válka se obnovuje po porážce Japonska ve druhé světové válce.
Vítězství komunistů
1949 – 1. října – Mao Ce-tung, který po více než 20 letech občanské války dovedl komunisty k vítězství nad nacionalisty, vyhlašuje založení Čínské lidové republiky. Nacionalisté se stahují na ostrov Tchaj-wan a zřizují tam vládu.
1950 říjen – Čína vysílá jednotky Lidové osvobozenecké armády (PLA) do Tibetu, kde prosazuje svůj dlouhodobý nárok.
1958 – Mao zahajuje „Velký skok vpřed“, pětiletý hospodářský plán. Dochází ke kolektivizaci zemědělství a zavádí se průmysl náročný na pracovní sílu. Tento pohon přináší hospodářský kolaps a po dvou letech je opuštěn. Narušení zemědělství je obviňováno z úmrtí milionů lidí hladem v důsledku špatné úrody.
1959 – Čínské síly potlačují rozsáhlé povstání v Tibetu.
1962 – Krátký konflikt s Indií kvůli sporné himálajské hranici.
1966-76 – „Kulturní revoluce“, Maova desetiletá politická a ideologická kampaň zaměřená na oživení revolučního ducha, vyvolává rozsáhlé sociální, hospodářské a politické otřesy.
1972 – návštěva amerického prezidenta Richarda Nixona. Obě země deklarují přání normalizovat vztahy.
1976 – Mao umírá. „Gang čtyř“, včetně Maovy vdovy, se uchází o moc, ale je zatčen a odsouzen za zločiny proti státu. Od roku 1977 se ve vedení země objevuje Deng Xiaoping jako dominantní postava mezi pragmatiky. Za jeho vlády Čína provádí dalekosáhlé ekonomické reformy.
1979 – Navázány diplomatické vztahy s USA.
Vláda zavádí politiku jednoho dítěte ve snaze omezit růst populace.
1986-90 – Čínská „politika otevřených dveří“ otevírá zemi zahraničním investicím a podporuje rozvoj tržního hospodářství a soukromého sektoru.
1989 – Vojáci zahajují palbu na demonstranty, kteří po několik týdnů tábořili na náměstí Nebeského klidu a původně požadovali posmrtnou rehabilitaci bývalého generálního tajemníka ČKS Hu Yaobanga, který byl v roce 1987 donucen odstoupit. Oficiální počet obětí je 200. Mezinárodní pobouření vede k sankcím.
1989 – Ťiang Ce-min přebírá funkci generálního tajemníka Komunistické strany Číny od Čao C‘-janga, který během demonstrací na náměstí Nebeského klidu odmítl podpořit stanné právo.
V Šanghaji a Šen-čenu se otevírají burzy.
1992 – Rusko a Čína podepisují deklaraci o obnovení přátelských vztahů.
Mezinárodní měnový fond (MMF) řadí čínskou ekonomiku na třetí místo na světě po USA a Japonsku.
Projekt Tři soutěsky
1993 – Ťiang Ce-min oficiálně nahrazuje Jang Šang-kuna ve funkci prezidenta.
Zahájena předběžná výstavba přehrady Tři soutěsky. Do jejího dokončení v roce 2009 vznikne jezero dlouhé téměř 600 kilometrů a zatopí desítky památek kulturního dědictví.
1994 – Čína ruší oficiální směnný kurz renminbi (RMB) a poprvé od roku 1949 stanovuje plovoucí kurz.
1995 – Čína testuje rakety a pořádá vojenská cvičení v Tchajwanském průlivu, zřejmě s cílem zastrašit Tchaj-wan během jeho prezidentských voleb.
1996 – Čína, Rusko, Kazachstán, Kyrgyzstán a Tádžikistán – přezdívané Šanghajská pětka – se setkávají v Šanghaji a dohodly se na spolupráci v boji proti etnickému a náboženskému napětí ve svých zemích.
1997 – Deng Xiaoping umírá ve věku 92 let. V Jiningu v Sin-ťiangu vypuknou nepokoje a v den Dengova pohřbu nastraží sin-ťiangští separatisté tři bomby na autobusy v Urumči v Sin-ťiangu, devět jich zabijí a 74 zraní.
Hongkong se vrací pod čínskou kontrolu.
1998 – Ču Rung-ťi střídá Li Penga ve funkci premiéra, vyhlašuje reformy v důsledku asijské finanční krize a pokračujícího zpomalování ekonomiky. Tisíce státních podniků mají být restrukturalizovány prostřednictvím slučování, úpisu akcií a konkurzů. Asi čtyři miliony pracovních míst ve státní správě mají být zrušeny.
Velké povodně na řekách Jang-c‘, Sung-chua a Nenjang.
50. výročí
1999 – NATO bombarduje čínské velvyslanectví v Bělehradě v Jugoslávii, což zhoršuje čínsko-americké vztahy.
Falun Gong, kvazináboženská sekta, postavena mimo zákon jako hrozba pro stabilitu.
Padesáté výročí vzniku Čínské lidové republiky 1. října.
Makao se vrací pod čínskou správu.
2000 – Zesilují represe proti korupci na úřadech, za braní úplatků je popraven bývalý místopředseda Všečínského shromáždění lidových zástupců.
Bombový výbuch v Urumči v Sin-ťiangu zabil na 60 lidí.
2001 duben – Diplomatická roztržka kvůli zadržení amerického špionážního letadla a posádky po srážce ve vzduchu s čínskou stíhačkou.
2001 červen – Představitelé Číny, Ruska a čtyř středoasijských států zakládají Šanghajskou organizaci pro spolupráci (ŠOS) a podepisují dohodu o boji proti etnické a náboženské militantnosti a zároveň o podpoře obchodu a investic. Skupina vzniká, když se k šanghajské pětce – Číně, Rusku, Kazachstánu, Kyrgyzstánu a Tádžikistánu – připojí Uzbekistán.
2001 červen – Čína provádí vojenské cvičení simulující invazi na Tchaj-wan a zároveň ozbrojené síly ostrova testují svou schopnost bránit Tchaj-wan proti raketovému útoku z Číny.
2001 listopad – Čína vstupuje do Světové obchodní organizace.
2002 únor – návštěva amerického prezidenta George W. Bushe u příležitosti 30. výročí návštěvy prezidenta Nixona v Číně – první návštěvy amerického prezidenta.
2002 červenec – podle USA Čína modernizuje svou armádu, aby umožnila násilné sjednocení s Tchaj-wanem. Peking tvrdí, že jeho politika zůstává obranná.
2002 listopad – Do čela vládnoucí komunistické strany byl jmenován viceprezident Chu Ťin-tchao, který nahradil odstupujícího prezidenta Ťiang Ce-mina. Ťiang je znovu zvolen do čela vlivné Ústřední vojenské komise, která dohlíží na ozbrojené síly.
2003 březen – Národní lidový kongres volí Chu Ťin-tchaa prezidentem. Nahrazuje Ťiang Ce-mina, který po deseti letech ve funkci odstupuje.
Epidemie viru Sars
2003 březen-duben – Čína a Hongkong jsou zasaženy virem Sars podobným zápalu plic, který pravděpodobně vznikl v listopadu 2002 v provincii Kuang-tung. Jsou zavedena přísná karanténní opatření, která mají zabránit šíření nemoci.
2003 červen – Stavidla na přehradě Tři soutěsky, největším hydroenergetickém systému na světě, jsou uzavřena, aby se nádrž mohla naplnit.
2003 červen – Hongkong je prohlášen za prostý viru Sars. O několik dní později Světová zdravotnická organizace ruší cestovní varování pro Peking v souvislosti se Sars.
2003 červen – Čína a Indie dosahují faktické dohody o statusu Tibetu a Sikkimu v přelomové přeshraniční obchodní dohodě.
2003 červenec-srpen – V Hongkongu pochoduje asi 500 000 lidí proti článku 23, kontroverznímu zákonu proti podvratné činnosti. Dva klíčoví hongkongští vládní úředníci rezignují. Vláda návrh zákona odkládá.
Čína ve vesmíru
2003 říjen – Start první čínské pilotované kosmické lodi:
2004 září – Bývalý prezident Ťiang Ce-min tři roky před plánovaným termínem odstupuje z funkce velitele armády.
2004 listopad – Čína podepisuje přelomovou obchodní dohodu s deseti zeměmi jihovýchodní Asie; dohoda by nakonec mohla spojit 25 % světové populace v zóně volného obchodu.
2005 leden – Umírá bývalý reformní vůdce Čao C‘-jang. Postavil se proti násilným opatřením k ukončení studentských protestů v roce 1989 a poslední roky strávil prakticky v domácím vězení.
Letadla pronajatá na svátky lunárního nového roku uskutečnila první přímé lety mezi Čínou a Tchaj-wanem od roku 1949.
2005 březen – odstoupil šéf hongkongské vlády Tung Če-hwa. Jeho nástupcem se v červnu stává Donald Tsang.
Nový zákon o Tchaj-wanu vyzývá k použití síly v případě, že Tchaj-pej vyhlásí nezávislost na pevninské Číně.
Napětí s Japonskem
2005 duben – Vztahy s Japonskem se zhoršují v souvislosti s občasnými násilnými protijaponskými protesty v čínských městech, které vyvolala japonská učebnice, jež podle Číny zamlčuje výsledky druhé světové války.
Vůdce Národní strany Tchaj-wanu Lien Čchan navštěvuje Čínu na prvním setkání vůdců nacionalistické a komunistické strany od roku 1949.
2005 srpen – Čína a Rusko pořádají první společné vojenské cvičení.
2005 říjen – Čína uskutečnila svůj druhý pilotovaný let do vesmíru, dva astronauti obletěli Zemi v modulu Šen-čou VI.
2005 listopad – Výbuch v chemickém závodě otrávil řeku Songhua a přerušil dodávky vody pro miliony lidí.
2006 květen – Byly dokončeny práce na stavbě přehrady Tři soutěsky, největšího hydroenergetického projektu na světě.
2006 červenec – Zahájen provoz na nové železniční trati Čína-Tibet, nejvýše položené železniční trati na světě.
2006 srpen – Oficiální tisková agentura uvádí, že 18 milionů lidí je postiženo suchem, které označuje za nejhorší v zemi za posledních 50 let.
2006 listopad – Hlavy afrických států se sešly na summitu Čína-Afrika v Pekingu. Jsou podepsány obchodní dohody v hodnotě téměř 2 miliard dolarů a Čína slibuje miliardové půjčky a úvěry.
Vláda tvrdí, že znečištění zhoršilo životní prostředí v Číně na kritickou úroveň a ohrožuje zdraví a sociální stabilitu.
Raketový test
2007 leden – Zprávy uvádějí, že Čína provedla raketový test ve vesmíru a sestřelila starý meteorologický satelit. USA, Japonsko a další země vyjadřují znepokojení nad posilováním čínské armády.
2007 únor – Prezident Chu Ťin-tchao cestuje po osmi afrických zemích s cílem podpořit obchod a investice. Západní skupiny na ochranu práv kritizují Čínu za jednání se zkorumpovanými nebo zneužívajícími režimy.
2007 duben – Wen Ťia-pao se během přelomové návštěvy stává prvním čínským premiérem, který vystoupí v japonském parlamentu. Obě strany se dohodly, že se pokusí vyžehlit neshody týkající se společné historie.
2007 červen – Zavedení nového pracovního práva poté, co byly stovky mužů a chlapců nalezeny v cihlářských továrnách, kde pracovali jako otroci.
2007 červenec – Šéf čínské agentury pro potraviny a léky je popraven za braní úplatků. Potravinové a lékové skandály vyvolaly mezinárodní obavy o bezpečnost čínského exportu.
2007 září – Je vysvěcen nový římskokatolický biskup Pekingu – první po více než 50 letech, který má tichý souhlas papeže.
2007 říjen – Čína vypouští svou první sondu na oběžnou dráhu Měsíce.
2008 leden – Nejhorší sněhové bouře za poslední desetiletí údajně postihly až 100 milionů lidí.
Nepokoje v Tibetu
2008 březen – Protičínské protesty přerůstají v nejhorší násilnosti, jaké Tibet zažil za posledních 20 let, pět měsíců předtím, než Peking hostí olympijské hry.
Protibetští aktivisté v několika zemích upoutávají pozornost světa na tento region tím, že narušují průběh štafety s olympijskou pochodní.
2008 květen – provincii S‘-čchuan zasáhne silné zemětřesení, které si vyžádá desítky tisíc mrtvých.
2008 červen – Čína a Tchaj-wan se při prvních oficiálních bilaterálních rozhovorech od roku 1999 dohodnou na zřízení úřadů na území druhé strany.
Japonsko a Čína uzavírají dohodu o společném rozvoji plynového pole ve Východočínském moři, čímž se řeší čtyři roky starý spor.
2008 červenec – Čína a Rusko podepisují smlouvu, která ukončuje 40 let starý hraniční spor, jenž během studené války vedl k ozbrojeným střetům.
2008 srpen – Peking hostí olympijské hry.
Hua Guofeng, který v roce 1976 na krátkou dobu vystřídal Mao Ce-tunga, umírá v Pekingu ve věku 87 let
2008 září – Astronaut Zhai Zhigang absolvuje první čínský výstup do vesmíru během třetí pilotované vesmírné mise země Shenzhou VII.
Téměř 53 000 čínských dětí onemocní po vypití zkaženého mléka, což vede premiéra Wen Ťia-paa k omluvě za tento skandál.
Globální finanční krize
2008 listopad – Vláda oznamuje stimulační balíček ve výši 586 miliard dolarů (370 miliard Kč), aby zabránila zpomalení ekonomiky. Čínský premiér Wen Ťia-pao říká, že dopad světové finanční krize na Čínu je horší, než se očekávalo.
2009 únor – Rusko a Čína podepisují dohodu o dodávkách ropy do Číny v hodnotě 25 miliard dolarů na příštích 20 let výměnou za půjčky.
Hillary Clintonová na první zahraniční cestě ve funkci ministryně zahraničí vyzývá k prohloubení partnerství USA a Číny.
2009 červenec – desítky mrtvých a stovky zraněných při nejhorším etnickém násilí za poslední desetiletí, které se zvrhlo v protesty v neklidné oblasti Sin-ťiang.
První náznak uvolnění přísně prosazované politiky jednoho dítěte, kdy úředníci v Šanghaji vyzývají rodiče, aby si pořídili druhé dítě ve snaze čelit dopadům stárnutí populace.
Lidé Číny a Tchaj-wanu si poprvé po více než 60 letech vyměňují přímé zprávy.
Říjen 2009 – Čína pořádá masové oslavy u příležitosti 60 let od nástupu komunistické strany k moci.
Šest mužů je odsouzeno k trestu smrti za účast na etnickém násilí v Sin-ťiangu.
2009 prosinec – Čína popravuje Brita Akmala Shaikha za obchodování s drogami, přestože britská vláda žádá o milost.
Napětí s USA, Japonskem
2010 leden – Čína zaznamenává v prosinci 17,7% nárůst vývozu, což naznačuje, že předstihla Německo jako největšího světového vývozce.
USA vyzývají Peking k vyšetření kybernetických útoků a tvrdí, že Čína zpřísnila cenzuru. Čína odsuzuje americkou kritiku svých internetových kontrol.
2010 březen – internetový gigant Google končí s dodržováním čínské internetové cenzury a v reakci na kybernetické útoky na e-mailové účty aktivistů za lidská práva začíná přesměrovávat webové vyhledávání do Hongkongu.
2010 září – propuká diplomatický spor kvůli japonskému zatčení čínské posádky trawleru ve sporných vodách ve Východočínském moři. Japonsko posádku později propouští, ale odmítá čínské požadavky na omluvu.
2010 říjen – Vězněný čínský disident Liou Siao-po získává Nobelovu cenu míru, což vyvolává oficiální protesty Pekingu.
Místopředseda Si Ťin-pching je jmenován místopředsedou mocné Ústřední vojenské komise, což je obecně považováno za krok k nástupnictví po prezidentu Chu Ťin-tchaovi.
Číslo 2 světová ekonomika
2011 únor – Čína formálně předstihla Japonsko a stala se druhou největší ekonomikou světa poté, co Tokio zveřejnilo údaje, podle nichž japonský HDP v roce 2010 vzrostl o pouhá čtyři procenta.
2011 duben – Zatčení čínského umělce a aktivisty Aj Wej-weje za „hospodářské zločiny“ vyvolalo mezinárodní kampaň za jeho propuštění. Po více než dvou měsících zadržování je propuštěn na svobodu.
2011 červenec-srpen – Policie zabíjí sedm Ujgurů podezřelých ze samostatných útoků ve městech Horan a Kašgar, z nichž jsou obviňováni separatisté.
Čínský profil
2011 listopad – Úřady předávají umělci Aj Wej-wejovi 2 dolary.Kč, které zaplatí z darů jeho příznivců.
2011 prosinec – Jižní rybářská vesnice Wukan se dostává do centra mezinárodní pozornosti po násilných protestech místních obyvatel proti záborům půdy úředníky. Úřady reagují propuštěním dvou místních úředníků a souhlasem s hlavními požadavky vesničanů.
Čína vydává nová pravidla, podle kterých musí uživatelé mikroblogů registrovat osobní údaje.
2012 leden – Podle oficiálních údajů počet obyvatel měst poprvé převyšuje počet obyvatel čínského venkova. Dovoz i vývoz klesají, což vyvolává obavy, že zpomalení globální ekonomiky může působit jako brzda růstu.
Skandál Bo Xilai
2012 březen – Šéf komunistické strany v Čchung-čchingu a potenciální naděje na vedení Bo Xilai je odvolán v předvečer desetileté obměny vedení strany, což je největší politický skandál v zemi za poslední roky. Jeho manželka Gu Kailai je vyšetřována v souvislosti s listopadovou smrtí britského podnikatele Neila Heywooda ve městě.
2012 duben – Čína zvyšuje hranici, v níž může měna jüan kolísat při obchodování vůči americkému dolaru, z 0,5 % na 1 %. USA tento krok vítají, neboť na Čínu naléhaly, aby umožnila posílení jüanu.
2012 květen – Filipíny a čínská vojenská plavidla se střetávají u útesu Scarborough Shoal v Jihočínském moři. Obě země si nárokují tento útes, na kterém se mohou nacházet významné zásoby ropy a zemního plynu.
2012 červen – Čína dokončuje své vůbec první ruční připojení kosmické lodi k jinému vesmírnému modulu, když se Šen-čou-9 připojil k laboratornímu modulu Tiangong-1, aniž by se spoléhal na automatický systém. Akce se zúčastnila první čínská astronautka Liu Yang.
Srpen 2012 – Gu Kailai, manželka zneuznaného politika Bo Xilaie, dostala podmíněný trest smrti poté, co se přiznala k vraždě britského podnikatele Neila Heywooda. Státní média poprvé spojují s tímto skandálem samotného Bo.
2012 září – Čína ruší oslavy 40. výročí obnovení diplomatických styků s Japonskem kvůli veřejnému rozhořčení kvůli sporným ostrovům ve Východočínském moři. Rozhovory mezi Čínou a Japonskem o bezpečnostních otázkách přesto pokračují.
Čína spouští na vodu svou první letadlovou loď Liaoning – přestavěné bývalé sovětské plavidlo.
Nová generace?
2012 listopad – Komunistická strana pořádá sjezd, který má zahájit předávání moci nové generaci vůdců, k němuž dochází jednou za desetiletí. Viceprezident a následník Si Ťin-pching přebírá funkci šéfa strany a v březnu 2013 se ujímá prezidentského úřadu.
2013 leden – Tibetský mnich dostává podmíněný trest smrti za podněcování osmi lidí k upálení. Od roku 2009 se upálilo téměř 100 Tibeťanů, mnozí z nich smrtelně, na zjevný protest proti čínské nadvládě.
2013 únor – Čína popírá obvinění Japonska, že lodě jejího námořnictva dvakrát zaměřily radary na japonská vojenská plavidla, a to uprostřed rostoucího napětí kvůli sporným ostrovům Senkaku/Diaoyu ve Východočínském moři.
2013 březen – Si Ťin-pching se ujímá funkce prezidenta, čímž dokončuje předání moci nové generaci vůdců, k němuž dochází jednou za deset let. Zahajuje kampaň za efektivitu a boj proti korupci.
2013 srpen – Dva muži z etnika Ujgurů jsou odsouzeni k trestu smrti kvůli dubnovým střetům v Sin-ťiangu, které si podle Pekingu vyžádaly 21 mrtvých.
2013 září – Bývalý vysoký představitel Bo Xilai je odsouzen na doživotí za úplatkářství, zpronevěru a zneužití moci v politicky nejvypjatějším procesu v Číně za poslední desetiletí.
Měsíční mise
2013 listopad – Vedení komunistické strany oznamuje plány na uvolnění politiky jednoho dítěte, platné od roku 1979. Mezi další reformy patří zrušení táborů pro „převýchovu prací“.
Čína oznámila, že vytvořila novou identifikační zónu protivzdušné obrany (ADIZ) nad oblastí Východočínského moře, která zahrnuje sporné ostrovy kontrolované Japonskem a spornou skálu kontrolovanou Jižní Koreou. Japonsko i Jižní Korea proti tomuto kroku protestují a USA vyjadřují znepokojení.
Prosinec 2013 – Čína úspěšně přistála s robotickým vozítkem Yutu („Nefritový králík“) na povrchu Měsíce, což je první měkké přistání po 37 letech.
2014 leden – Čína povoluje zahraničním společnostem většinové vlastnictví některých telekomunikačních a internetových služeb v šanghajské zóně volného obchodu.
Plánovaná tříměsíční mise čínského robotického vozítka Yutu na Měsíci je přerušena kvůli mechanickým problémům.
Únor 2014 – přebytek obchodní bilance Číny vyskočil na 31,9 miliardy dolarů (19,4 miliardy Kč) – o 14 % více než před rokem – a zmírňuje tak obavy, že druhá největší ekonomika světa může uvíznout v útlumu.
Květen 2014 – USA obviňují pět důstojníků čínské armády z průmyslové kybernetické špionáže, což je první případ svého druhu.
Spor s Vietnamem o sporné ostrovy se vyostřuje, když se lodě obou zemí střetnou ve vodách Jihočínského moře. Čínští dělníci prchají z Vietnamu poté, co spor vyvolá protičínské nepokoje.
Čína podepisuje třicetiletou dohodu v odhadované hodnotě 400 miliard dolarů na dodávky plynu od ruského Gazpromu.
Hongkongské protesty
2014 září-říjen – Hongkong zachvacují protesty proti plánům Pekingu na prověřování kandidátů pro volby v roce 2017.
2014 prosinec – Bývalý šéf bezpečnosti Čou Jung-kchang, nejvyšší čínský představitel vyšetřovaný kvůli korupci, je zatčen a vyloučen z komunistické strany.
Leden 2015 – Hospodářský růst Číny klesá na nejnižší úroveň za více než 20 let – v roce 2014 činil 7,4 %. Vláda reviduje růstové cíle směrem dolů.
2015 září – prezident Si oficiálně navštěvuje Spojené státy, aby usiloval o investice v Číně; souhlasí s upuštěním od ekonomické kybernetické špionáže.
2015 říjen – Čína vyjadřuje hněv nad tím, že americká námořní loď proplouvá kolem umělých útesů, které Peking buduje mezi spornými Spratlyho ostrovy v Jihočínském moři.
Komunistická strana oznamuje, že se rozhodla ukončit desítky let trvající politiku jednoho dítěte.
2015 listopad – Čínský prezident Si Ťin-pching a tchajwanský prezident Ma Jing-čou vedou v Singapuru historické rozhovory, první takové setkání od ukončení čínské občanské války a rozdělení obou národů v roce 1949.
2016 leden – Hospodářský růst v roce 2015 klesá na nejnižší úroveň za posledních 25 let (6,9 %, oproti 7,3 % v roce 2014) a Mezinárodní měnový fond předpovídá další zpomalení v následujících dvou letech.
2017 leden – Pomalý hospodářský růst země pokračuje, v roce 2016 byl zaznamenán nejpomalejší růst (6,7 %) od roku 1990.
Americké obchodní napětí
2017 duben – Prezident Si na svém prvním oficiálním setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem na Floridě vyzývá k obchodní spolupráci s USA.
2017 červen – Vláda schvaluje nový zákon o kybernetické bezpečnosti, který jí dává větší kontrolu nad daty zahraničních i domácích firem.
2017 červenec-srpen – Hádka s Indií kvůli sporné oblasti Himálaje, kde podle Číny indické jednotky narušovaly hranice.
2017 říjen – Komunistická strana na svém sjezdu odhlasovala zakotvení Si Ťin-pchingova jména a ideologie v ústavě, čímž ho povýšila na úroveň zakladatele Mao Ce-tunga.
2018 březen – Výroční zasedání zákonodárného sboru Všečínského shromáždění lidových zástupců odhlasovalo odstranění limitu dvou prezidentských období z ústavy, což Si Ťin-pchingovi umožnilo zůstat v úřadu déle než obvyklých deset let pro nedávné čínské vůdce.
2018 duben – Čína oznamuje, že v odvetě za podobná americká cla na přibližně 1 300 čínských výrobků zavede 25% obchodní cla na seznam 106 amerických výrobků, včetně sójových bobů, automobilů a pomerančového džusu.
2019 červen – v Hongkongu začínají několikaměsíční protivládní a prodemokratické protesty, při nichž dochází k násilným střetům s policií, proti návrhu umožnit vydávání osob do pevninské Číny.
20. leden – epidemie koronaviru Covid-19 v provincii Hubei se šíří po celém světě.
20. leden – v provincii Hubei propuká epidemie koronaviru Covid-19.