První softwarový inženýr | IEEE Computer Society
Pro většinu dnešních softwarových inženýrů může být překvapením, že zakladatelkou jejich oboru je žena.
Margaret Hamiltonová, uznávaná matematička a průkopnice počítačové vědy, se zasloužila o vznik termínu softwarové inženýrství, když jako vedoucí oddělení softwarového inženýrství v přístrojové laboratoři MIT vyvíjela naváděcí a navigační systém pro kosmickou loď Apollo.
Hamiltonová vysvětluje, proč se rozhodla pro označení softwarové inženýrství:
„Bojovala jsem za legitimizaci softwaru, aby se mu – a těm, kdo ho vytvářejí – dostalo náležité úcty, a tak jsem začala používat termín ‚softwarové inženýrství‘, abych ho odlišila od hardwaru a dalších druhů inženýrství, a přitom každý typ inženýrství považovala za součást celkového procesu systémového inženýrství. Když jsem tento výraz začal používat poprvé, byl považován za docela zábavný. Dlouhou dobu to byl neustálý vtip. Rádi si ze mě dělali legraci kvůli mým radikálním nápadům. Software si nakonec a nutně získal stejný respekt jako jakýkoli jiný obor,“ řekla v nedávném rozhovoru pro španělské noviny El Pais.
Nedávno byla Hamiltonová hlavním řečníkem na 40. mezinárodní konferenci o softwarovém inženýrství, která se konala ve švédském Göteborgu, kde 31. května přednesla svůj příspěvek „The Language as a Software Engineer.“
Viz úplný kalendář konferencí IEEE Computer Society
V prvních dnech podle Hamiltonové nikdo pořádně nevěděl, co dělá. Software byl divočinou. Chtěla, aby byl respektován jako každá jiná oblast inženýrství.
„Neexistoval žádný obor pro softwarové inženýrství,“ řekla Hamiltonová, „byli jste na to sami. Znalosti nebo jejich nedostatek se předávaly z člověka na člověka.“
Přestože software zpočátku nebyl důležitou součástí programu Apollo, v roce 1965 – kdy Hamiltonová nastoupila – bylo jasné, že software bude nedílnou součástí letu člověka na Měsíc.
„Systémové simulace byly kombinací hardwarových a digitálních simulací všech aspektů mise Apollo, které zahrnovaly simulace člověka ve smyčce a zajišťovaly, že se kompletní mise od začátku do konce bude chovat přesně tak, jak se očekávalo,“ řekla Hamiltonová.
Na začátku dala NASA Hamiltonové a jejímu týmu volnou ruku. Mohli nerušeně vyvíjet své softwarové programy. Pak se ale situace změnila.
Chcete další technické novinky? Přihlaste se k odběru zpravodaje ComputingEdge ještě dnes!
„Naše pravidla ‚softwarového inženýrství‘ jsme vyvíjeli s každým novým relevantním objevem,“ řekl Hamilton, „zatímco pravidla vrcholového managementu NASA přecházela od naprosté volnosti k byrokratickému přežitku.“ (Jednou se jí zeptali, jak mohou výzkumníci překonat takovou dusivou byrokracii. Hamiltonová odpověděla: „Na to nemám odpověď.“)
Ale Hamiltonová byla na sebe přísnější, než by mohl být kterýkoli byrokrat.
„Software pro vesmírné mise musel být hodnocen člověkem. Nejenže musel fungovat, ale musel fungovat hned napoprvé. Nejenže samotný software musel být mimořádně spolehlivý, ale musel být schopen provádět detekci a obnovu chyb v reálném čase. Naše jazyky nás vyzývaly k tomu, abychom se dopouštěli i těch nejjemnějších chyb. Byli jsme odkázáni sami na sebe, abychom vymysleli pravidla pro tvorbu softwaru. To, co jsme se z chyb dozvěděli, bylo plné překvapení,“ řekla Hamiltonová.
Přečtěte si náš článek o „Epické cestě žen ve výpočetní technice:
Její horlivost se vyplatila.
Těsně před přistáním Apolla 11 na Měsíci softwarový program přepsal běžné operace a dal astronautům vědět, že něco není v pořádku.
Problémy začaly, když byl počítač přetížen příkazy ze setkávacího radaru a přistávacího systému, což vyžadovalo větší výpočetní výkon, než počítač zvládal. Když radar pracoval na 13 % a přistávací systém na 90 %, muselo něco ustoupit. Naštěstí Hamilton naprogramoval počítač tak, aby určoval priority úkolů podle důležitosti, nikoliv podle pořadí. Když se astronauti na displejích priorit rozhodovali, zda přistát, nebo nepřistát na Měsíci, astronauti řekli: „Přistát.“
A zbytek je historie.
Hamilton pokračoval v práci na zbývajících misích NASA Apollo a také na SkyLabu, první americké vesmírné stanici. Její přísně specifikované metody návrhu se staly základem mnoha dnešních moderních technik softwarového inženýrství.
Od svých začátků v NASA až po současné postavení legendy a světlonoše softwarového inženýrství pomohla Margaret Hamiltonová připravit půdu pro odvětví – jehož hodnota dnes přesahuje bilion dolarů -, které navždy změnilo svět.
Později obdržela cenu NASA za výjimečný vesmírný čin (2003) a prezidentskou medaili svobody od Baracka Obamy (2016).
Ve výše uvedeném videu popisuje prezident Obama v 1. minutě a 20. sekundě Hamiltonův přínos programu Apollo a světu technologií.
Významná vystoupení Margaret Hamiltonové na ICSE 2018
Margaret Hamiltonová přednáší na 40. mezinárodní konferenci o softwarovém inženýrství, která se koná ve švédském Göteborgu.
Hamiltonová na pódiu 40. mezinárodní konference o softwarovém inženýrství.
Chcete další technologické novinky? Předplaťte si ComputingEdge Newsletter ještě dnes!
Hamilton odpovídá na otázky během Q&A. Jeden z účastníků se Hamiltonové zeptal, jak by poradila výzkumníkům v boji proti byrokracii, na což Hamiltonová s úsměvem odpověděla: „Na to nemám odpověď.“
Nenad Medvidovic, organizátor konference a profesor informatiky na University of Southern California, dává Hamiltonové na závěr jejího vystoupení sáček švédské čokolády.
Výzkum Margaret Hamiltonové v Computer Society Digital Library: Universal Systems Language: Poučení z programu Apollo