Slip

Hlavním zdrojem důkazů o starověkém Řecku je malovaná keramika. Dva nejoblíbenější výzdobné styly starořeckých hrnců jsou černofigurové malování na vázy, které se praktikovalo především v 6. století př. n. l., a červenofigurové malování na vázy, které se rozvíjelo od konce 6. do 4. století př. n. l. Navzdory názvům těchto stylů se výzdoba z velké části nevytvářela barvou, ale materiálem zvaným skluz, tekutou směsí hlíny a vody (1). Slip byl nedílnou součástí konstrukce a výzdoby starořeckých váz (1).

Zdá se, že ve starověkém Řecku tvořilo slip asi 20 % hlíny a 80 % vody. Přesněji se označuje jako levigovaný slip, protože hrubší částice z hlíny byly odstraněny procesem levigace. Staří Řekové možná také používali potaš k deflokulaci kluzu, což je proces, který umožňuje částicím hlíny zůstat suspendované tím, že jim zabraňuje vzájemně se přichytit.

Slip fungoval při stavbě a výzdobě starořeckých váz různými způsoby. Slip se například používal jako lepidlo pro připevnění příchytek k tělu nádoby. Stejně tak byl aplikován jako dekorace na povrch nádoby, dokud byla tvrdá jako kůže a před vypálením v hrnčířské peci. Když se používá jako dekorace, nanáší se skluz jako barva, tj. štětcem nebo podobným nástrojem. Na rozdíl od barvy má však kluzná vrstva tu výhodu, že se spojuje s povrchem hliněné nádoby, a proto je trvanlivější než barva.

Černofigurové a červenofigurové techniky malby na starověké řecké vázy byly dosaženy použitím skluzu, nikoli barvy. Známá černá barva starořeckého slipu vznikla díky přirozené přítomnosti oxidu železa v hlíně, který při vypalování zčerná. Jiných barev bylo možné dosáhnout přidáním různých materiálů do kluzné směsi. Například bílá barva vznikala použitím čisté primární hlíny, která obsahovala jen málo oxidů železa nebo vůbec žádné. Červený skluz vznikl přidáním červeného okru do skluzové směsi, zatímco hnědý vznikl použitím více zředěného roztoku standardního černého skluzu (2). Starořečtí malíři váz využívali skluz v plné míře k vytváření živých výjevů a dekorativních prvků na povrchu váz.

Tato stať byla napsána ke sbírce řeckých artefaktů v Muzeu umění UK.

Poznámky

  1. Toby Schreiber, Athenian Vase Construction: A Potter’s Analysis (Malibu: The J. Paul Getty Museum, 1999): 28.
  2. J.V. Noble, „An Overview of the Technology of Greek and Related Pottery“ in ed. H. A. G. Brijdger, Ancient Greek and Related Pottery: Proceedings of the International Vase Symposium in Amsterdam, 12 -15 April 1984 (Amsterdam: Allard Pierson Museum, 1984): 34; Schreiber, Athenian Vase Construction: 53-6.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.