[Srdeční frekvence plodu během porodu: definice a interpretace]
Kontinuální monitorování srdeční frekvence plodu je široce používáno během porodu i u těhotenství s nízkým rizikem. Pro přesné definování a interpretaci různých vzorů FHR je nutný konsenzus. Normální sledování FHR zahrnuje základní frekvenci mezi 110-160 údery za minutu (bpm), mírnou variabilitu (6-25 bpm), přítomnost akcelerací a žádné decelerace. Současně se sleduje děložní aktivita: frekvence kontrakcí, trvání, amplituda a doba relaxace musí být rovněž normální. Abnormální základní srdeční frekvence během 10 minut nebo déle se označuje jako tachykardie nad 160 tepů/min (s výjimkou FIGO nad 150) a bradykardie pod 110 tepů/min. Variabilita je minimální pod 6 bpm a chybí, pokud není viditelná. Decelerace se klasifikují jako časné, variabilní, pozdní a prolongované. Časné a pozdní decelerace mají nástup postupný pokles FHR, naproti tomu variabilní decelerace mají náhlý nástup. Časná decelerace se časově shoduje s děložní kontrakcí. Variabilní zpomalení má variabilní nástup, trvání a načasování a může být popsáno jako typické nebo neuklidňující. Pozdní decelerace je spojena s děložní kontrakcí; nástup, nadir a zotavení nastávají po začátku, vrcholu a konci kontrakce. Prodloužená decelerace trvá déle než dvě, ale méně než 10 minut, s téměř náhlým nástupem a bez opakování. Elektronické monitorování plodu je metodou k odhalení rizika asfyxie plodu; analýza a interpretace vzorců FHR jsou obtížné s vysokou mírou falešně pozitivních výsledků, což zvyšuje počet operativních porodů. Mezi vzorce, které předpovídají těžkou acidózu plodu, patří opakované pozdní nebo variabilní či prodloužené decelerace nebo bradykardie s chybějící variabilitou FHR a náhlá těžká bradykardie. Ostatní vzorce FHR nejsou průkazné a jsou definovány jako neuklidňující; je třeba zvážit porodnické rizikové faktory a k posouzení stavu plodu využít jinou metodu (např. odběr vzorků ze skalpu na pH).