Typy sopek
Když magma vyvěrá na povrch jako láva, může vytvářet různé typy sopek v závislosti na viskozitě neboli lepivosti magmatu, množství plynu v magmatu, složení magmatu a způsobu, jakým se magma dostalo na povrch. Přísně vzato existují dva široké typy sopek – stratovulkán a štítová sopka, ačkoli existuje spousta sopečných útvarů, které mohou vznikat z vyvrženého magmatu (například struskové kužely nebo jako lávové dómy), a také procesy, které sopky formují. V této části se dozvíte, jaký je rozdíl mezi stratovulkánem a štítovou sopkou a také mezi lávovými dómy a kalderami.
V této části:
- Štítová sopka
- Stratovulkán
- Lávový dóm
- Kaldera
Průřez sopkou. Horké magma stoupá vzhůru, protože má menší hustotu než okolní horniny. Uvězněné plyny v lávě ji také nutí stoupat vzhůru. Není v měřítku. Zdroj: ZDROJ: ZDROJ: ZDROJ: ZDROJ: ZDROJ: BGS ©UKRI. Všechna práva vyhrazena.
Viskozita je ve vulkanologii důležitá. Erupce vysoce viskózního magmatu má tendenci vytvářet strmé sopky se sklonem kolem 30-35 stupňů. Je to proto, že viskózní sopečný materiál neproudí tak daleko od místa erupce, takže se hromadí ve vrstvách a vytváří kuželovitou sopku známou jako stratovulkán. Štítové sopky mají naproti tomu mírnější svahy, které jsou menší než 10 stupňů, a vyvrhují tekutější lávu zvanou čedič. Při erupci štítové sopky může čedič proudit do velké vzdálenosti od vývěru a vytvářet široké, mírné svahy.
Štítová sopka
Pokud sopka produkuje tekutou lávu s nízkou viskozitou, šíří se daleko od zdroje a vytváří sopku s mírnými svahy. Tento typ se nazývá štítová sopka. Většina štítových sopek je tvořena tekutými čedičovými lávovými proudy. Mauna Kea a Mauna Loa jsou štítové sopky. Jsou to největší aktivní sopky na světě, které se tyčí více než 9 km nad mořským dnem v okolí ostrova Havaj.
Štítové sopky vyvrhují řídkou, „tekoucí“ lávu, která tvoří mírně skloněnou strukturu. Zdrojem je tzv: BGS ©UKRI. Všechna práva vyhrazena.
Měříme-li od mořského dna, je Mauna Kea na Havaji největší aktivní sopkou na Zemi. Částečně kvůli její nadmořské výšce jsou na vrcholu Mauna Kea umístěny astronomické observatoře. Zdroj:
Stratovulkán
Stratovulkány mají poměrně strmé strany a jsou kuželovitější než štítové sopky. Jsou tvořeny viskózní neboli lepkavou lávou, která nesnadno teče. Láva se proto hromadí kolem průduchu a vytváří sopku se strmými boky. U stratovulkánů je pravděpodobnější, že dojde k explozivním erupcím v důsledku nahromadění plynu ve viskózním magmatu.
Andezit (pojmenovaný podle pohoří Andy), je pravděpodobně nejběžnějším typem horniny stratovulkánů, ale stratovulkány také vyvrhují širokou škálu různých hornin v různých tektonických podmínkách.
Stratovulkány, známé také jako složené kuželové sopky, vyvrhují viskózní lávu, která vytváří strmý trojúhelníkový tvar. Zdroj: BGS ©UKRI. Všechna práva vyhrazena.
Hora Fudži v japonském Honšú, pořízeno z Mezinárodní vesmírné stanice. K její poslední známé erupci došlo v roce 1708. Nízké odpolední slunce zvýrazňuje kuželovitý tvar sopky. Zdroj:
Lávový dóm
Vulkán Soufrière Hills na karibském ostrově Montserrat je známý svým komplexem lávových dómů na vrcholu sopky, který prošel fázemi růstu a kolapsu. Protože viskózní láva není příliš tekutá, nemůže při vytlačování snadno odtékat od výdutě. Místo toho se hromadí na vrcholu průduchu a vytváří velkou kopulovitou masu materiálu.
Mezi charakteristické znaky lávových dómů patří růst ostnů; sopka Soufrière Hills, 1996. Zdroj: ČSÚ, s.r.o., Ústav pro studium totalitních režimů: BGS ©UKRI. All rights reserved.
K charakteristikám lávových dómů patří růst ostnů. Zdrojem je např: BGS ©UKRI. Všechna práva vyhrazena.
Vyzařování lávového dómu v noci; sopka Soufrière Hills, 1997. Zdroj: ČTK: BGS ©UKRI. All rights reserved.
Mapa sopky Soufrière Hills s vyznačením starých dómů. Zdroj: ČTK, s. 1, 2, 3, 4, 5, 6 a 7: BGS ©UKRI. All rights reserved.
Kaldera
Magma je uloženo pod sopkou v magmatické komoře. Když dojde k velmi rozsáhlé explozivní erupci, která magmatickou komoru vyprázdní, může se střecha magmatické komory propadnout a na povrchu vznikne prohlubeň neboli mísa, která má velmi strmé stěny. Jedná se o kaldery o průměru až desítky kilometrů. Kaldery mohou být sopky vzniklé během erupce, která odstraní vrchol jednoho stratovulkánu. Erupce vytvářející kaldery mohou odstranit mohutné části jediného stratovulkánu. Vrchol může být doslova odfouknut!