Vykazoval Einstein rysy Aspergera?
Měl Einstein některé rysy Aspergerova syndromu, který je také považován za vysoce funkční část autistického spektra? To je jedna ze zajímavých možností spolu s podrobnostmi a spekulacemi o Howardu Hughesovi vykazujícím obsedantně-kompulzivní chování, Lincolnovi vyrovnávajícím se s melancholií, Darwinovi s úzkostí a Andym Warholovi zanechávajícím důkazy o nutkavém hromadění v poutavé nové knize Andy Warhol was a Hoarder:
Oživený zájem o Alberta Einsteina vzniká ve stejné době, kdy objev gravitačních vln v únoru 2016 potvrdil jeho předpověď sta let starou, a shoduje se také s rostoucím zájmem o poruchu autistického spektra, zejména o vysoce funkční typ označovaný jinde jako Aspergerův syndrom, vyznačující se mimo jiné obtížemi se sociálními signály a intenzivním zaměřením na úzké zájmy. Intenzivní zaměření na tajemná vědecká témata, nerespektování společenských konvencí v dětství, jako je úcta k učitelům, a někdy zanedbaný vzhled jsou některé z charakteristik, které autor popisuje.
Současně patřil k nejlépe fungujícím fyzikům, kteří kdy žili. Podle průzkumů odborníka na autismus Simona Barona-Cohena z Cambridgeské univerzity přitahuje tento obor, stejně jako další vědy, inženýrství a matematika, neúměrné množství lidí s Aspergerovými rysy. Někteří pozorovatelé spekulují, že totéž lze říci o Silicon Valley a bostonském technologickém koridoru v blízkosti MIT.
Einsteinův životopisec Walter Isaacson těmto spekulacím oponuje a poukazuje na to, že Einsteinovy romantické zájmy a temperamentní interakce s lidmi svědčily o empatickém vztahu k ostatním. Jako patentový expert si při psaní čtyř převratných článků z fyziky v roce 1905 našel čas na setkání se skupinou přátel ve Švýcarsku. Poté, co se proslavil a získal Nobelovu cenu, hodně cestoval, aby hovořil s obdivovateli po celém světě. Možnost, která může být uklidňující pro ty, kdo se obávají aspergických rysů u sebe nebo svých rodinných příslušníků, spočívá v tom, že jedinec může mít některé autistické rysy, aniž by je měl všechny.
Autorka moudře uznává, že podobné retrospektivní analýzy mohou být sporné, ale své závěry vypracovala po rozsáhlých konzultacích s psychiatry a psychology. „Netroufám si tvrdit, že o těchto dvanácti myslích a nekonečném množství myšlenek, obav a tužeb, které jimi vířily, vím všechno. To zdaleka ne. Dozvěděla jsem se však dost na to, abych hlouběji než kdy jindy ocenila rozdíl, který často existuje mezi naším vnitřním a vnějším já – navzdory jejich neoddělitelnému spojení,“ poznamenává Kalbová v doslovu ke knize v pasáži citované Americkou psychiatrickou asociací.
Rozvíjí také houštinu neurověd, v níž lze nalézt souvislosti mezi mozkovými funkcemi a autistickými rysy. Mezi spekulace patří, že prořezávání synaptických spojení, k němuž normálně dochází v dětství, se může u autismu lišit, že tento stav může následovat po vysoké hladině testosteronu během vývoje plodu, což má za následek více „mužský mozek“, který se zaměřuje na to, jak systémy fungují, a že genetické faktory mohou mít za následek řadu příbuzných s podobnými rysy. Dalším biologickým faktorem, který není v knize zkoumán, ale je publikován jinde, je možná role hormonu oxytocinu v autistických rysech.
Větším důsledkem Kalbovy knihy jako celku je, že potíže s duševním zdravím nemusí vylučovat důležitý přínos pro lidstvo. Výjimkou mohou být takové osobnostní rysy jako narcismus, paranoia nebo sociopatie. Můžeme dodat, že někteří z našich největších vůdců – počínaje Lincoln a Churchill – měli odolnost, která jim umožnila překonat jak vnější ztráty, tak vnitřní nepřízeň osudu.
ZÁKLADY
- Co je Aspergerův syndrom?
- Najděte si terapeuta, který vám pomůže s autismem
.