Vysvětlení finanční krize v roce 2008
Past a současnost
V roce 2008 otřásla světovou ekonomikou finanční krize. Nyní, o deset let později, se lidé ptají, jak se změnila pravidla a hlavně, jak se podobným hospodářským krizím v budoucnu vyhnout.
To, co začalo jako krize v souvislosti s trhem s rizikovými hypotékami, později přerostlo v rozsáhlou globální finanční krizi a recesi. Od masivní finanční pomoci až po následný hospodářský pokles, mnozí nyní pochybují o stabilitě a transparentnosti globálních bankovních systémů, kterým dříve důvěřovali.
Co se stalo během finanční krize?
Finanční krize v roce 2008, označovaná za nejhorší hospodářskou katastrofu od dob Velké hospodářské krize, zdevastovala světovou ekonomiku. Vyústila v tzv. velkou recesi, která vedla k poklesu cen nemovitostí a prudkému nárůstu nezaměstnanosti. Související důsledky byly obrovské a dodnes ovlivňují finanční systémy.
V USA přišlo o práci více než osm milionů občanů, přibližně 2,5 milionu podniků bylo zničeno a téměř čtyři miliony domů byly během necelých dvou let zabaveny. Mnozí ztratili důvěru v systém, od nedostatku potravin až po nerovnost příjmů.
Recese oficiálně skončila v roce 2009, ale mnozí trpěli ještě dlouho po ní, zejména v USA. Míra nezaměstnanosti dosáhla v roce 2009 10 % a na předkrizovou úroveň se vrátila až v roce 2016.
Co způsobilo Velkou recesi?“
Co se týče příčin, na vině byla řada faktorů. Rozpoutala se „dokonalá bouře“, a jakmile dosáhla bodu zlomu, došlo k finanční krizi. Finanční instituce poskytovaly vysoce rizikové úvěry (především hypotéky), což nakonec vyústilo v masivní záchranu financovanou daňovými poplatníky.
Skutečná příčina finanční krize z roku 2008 je velmi složitá, ale byl to právě americký trh s bydlením, který spustil řetězovou reakci – reakci, která měla odhalit trhliny ve finančním systému. Následoval bankrot firmy Lehman Brothers, který měl ochromující dopad na americkou a evropskou ekonomiku. Veřejnost si díky této epizodě uvědomila možné nedostatky bank. Způsobila také značné poruchy po celém světě, které vycházely z toho, jak je globální ekonomika vzájemně propojena.
Proč je to důležité dnes?“
Přestože od úderu finanční krize uplynulo již deset let, stále existují obavy. Dopady této recese jsou stále živé a celosvětové hospodářské oživení je ve srovnání s historickými standardy poměrně slabé. Opět se nabízejí vysoce rizikové úvěry, a i když je dnes míra nesplácení nízká, může se to velmi rychle změnit.
Regulátoři trvají na tom, že globální finanční systém se od roku 2008 změnil a že bezpečnostní opatření byla výrazně posílena. Z tohoto důvodu se mnozí domnívají, že globální finanční systém je dnes silnější než před deseti lety.
Na druhou stranu si někteří stále kladou otázku: Může se podobná hospodářská krize opakovat? Stručná odpověď zní ano, možné je všechno. Navzdory mnoha provedeným změnám a novým pravidlům, která byla prosazena, přetrvávají zásadní problémy.
Je pozoruhodné, že finanční krize z roku 2008 nám připomíná, že na politice záleží. Události, k nimž došlo v roce 2008, byly v podstatě způsobeny rozhodnutími, která regulační orgány, politici a tvůrci politik učinili několik let předtím. Od špatně řízených regulačních orgánů až po vliv podnikové kultury je velká recese vším možným, jen ne „minulostí“.
Vývoj Bitcoinu a dalších kryptoměn
Přestože vznik finanční krize v roce 2008 upozornil na některá rizika spojená s tradičním bankovním systémem, byl rok 2008 také rokem zrodu Bitcoinu – první kryptoměny, která byla vytvořena.
Na rozdíl od fiat měn, jako je americký dolar nebo britská libra, jsou Bitcoin a další kryptoměny decentralizované, což znamená, že je nekontroluje žádná národní vláda ani centrální banka. Místo toho je tvorba nových mincí určována předem definovaným souborem pravidel (protokolem).
Protokol Bitcoinu a jeho základní konsensuální algoritmus Proof of Work zajišťují, že vydávání nových jednotek kryptoměny probíhá podle pravidelného harmonogramu. Přesněji řečeno, generování nových mincí závisí na procesu známém jako těžba. Těžaři jsou zodpovědní nejen za zavádění nových mincí do systému, ale také za zabezpečení sítě ověřováním a potvrzováním transakcí.
Protokol navíc stanovuje pevnou maximální nabídku, která zaručuje, že na světě bude vždy jen 21 milionů bitcoinů. To znamená, že pokud jde o současnou a budoucí nabídku bitcoinů, nehrozí žádná překvapení. Zdrojový kód Bitcoinu je navíc open-source, takže kdokoli může nejen kontrolovat, ale také přispívat a podílet se na jeho vývoji.
Závěrečné myšlenky
Přestože od finanční krize v roce 2008 uplynulo již deset let, lidé nezapomněli, jak křehký mezinárodní bankovní systém ve skutečnosti je. Nemůžeme si tím být zcela jisti, ale pravděpodobně je to jeden z důvodů, který vedl ke vzniku decentralizované digitální měny, jako je Bitcoin.
Kryptografické měny mají před sebou ještě dlouhou cestu, ale rozhodně představují životaschopnou alternativu k tradičnímu fiat systému. Taková alternativní ekonomická síť může přinést finanční nezávislost tam, kde žádná není, a rozhodně má potenciál vytvořit lepší společnost do budoucna.