Bývalá manželka mého manžela ničí naše manželství
Dnes tu máme příspěvek ženy, která se potýká s tím, že se do jejich života zapojuje bývalá manželka jejího manžela. Tato žena si toho hodně prožila a v komentářích by se jí hodila vaše podpora, zejména pokud jste někdy zažili podobnou situaci. Vezmi si to, hostující pisatelko příspěvku!“
Když mi bylo třicet, moje matka si na mou oslavu najala věštkyni. Teď mě nerozcupujte a neříkejte mi, jak jsou věštci ďábel a já přijdu do pekla za to, že se s nějakým takovým setkám atd. Vím, co si o nich někteří lidé myslí. Více síly pro vás. Já to tak prostě necítím. Myslím si, že je to všechno v dobré zábavě – nebo jsem si to myslela.
Každopádně jsme všichni seděli více než dvě hodiny u stolu s čelistí na podlaze z toho, co řekla. Když se dostala ke mně, řekla mi, že se odstěhuju ze státu a že to bude dřív než později a že se znovu spojím se svou první láskou. Věděl jsem přesně, o kom mluví, ale moc jsem nad tím nepřemýšlel. Byla jsem šťastně vdaná, měla jsem sladkého chlapečka a skvělého nevlastního syna a neměla jsem v úmyslu se nikam stěhovat.
Překvapivě o pět měsíců později a byl tam on, moje první láska. Přímo přede mnou a s velkým zájmem. Stále jsem k němu chovala nevyřešené city, takže se to rychle stupňovalo. Rozvedla jsem se s manželem a téměř 14 měsíců na den se přestěhovala-1000+ mil daleko. Žádná rodina, žádní přátelé, nová práce, nová školka. Rozhodla jsem se vzdát všeho kvůli němu a kvůli nám. Nemohla jsem si pomoct, ale stále jsem měla v hlavě slova té vědmy.
Od chvíle, kdy jsem přistála v novém státě, to bylo všechno, jen ne splněný sen. Měl dvě děti z předchozího manželství a VELMI zahořklou a zlou bývalou ženu. Neustále mu volala a dožadovala se toho a onoho. Pořád psala esemesky, pořád volala a jako důvod kontaktu používala děti. Byl to nesmysl. Ta ženská je v podstatě neschopná života. Dělala všechno možné, aby byla třetí osobou v našem vztahu, a on jí nekladl žádné hranice. Myslel si, že se bude snažit držet děti od něj dál – ale všichni kolem věděli, že se to nikdy nestane, kromě něj.
Neustále jsme se hádali. Říkal, že to snáší kvůli dětem. Do jisté míry s tím souhlasím, ale daleko to přesahovalo. Neexistoval žádný rozvrh, žádná rutina, žádné spoléhání na cokoli kromě toho, že tam bude ona, aby zkazila cokoli, co jsme si naplánovali. Já a můj syn jsme neustále ustupovali do pozadí jejich záležitostem. Jedno z jeho dětí mého syna neustále šikanovalo a bylo velmi fyzické, strkalo do něj a mlátilo ho. Mému synovi byly v té době tři roky. Když jsem se ho snažila ukáznit, moje drahá polovička se na mě zlobila a říkala mi, jak je nemá pořád a že nechce trávit víkend trestáním svých dětí.
Děti doslova vládly domu. Přišla jsem z manželství s někým, kdo měl dítě, které bylo takovým protipólem, že jsem vůbec nevěděla, jak se přizpůsobit. Přišla jsem z místa, kde jsem respektovala dospělé, nenechala děti, aby řídily show, a měla jsem hranice pro bývalé manžele. Existoval čas na spaní, domácí práce, pravidla….. V tomto nastavení nic z toho nebylo – vůbec nic.
Vstoupili jsme do poradny. Byla jsem ochotná udělat cokoli, abych této situaci pomohla. Věřím, že poradenství pro něj bylo/je těžké. On nesdílí stejné názory jako poradce. Nevěří, že máš dát přednost manželovi před dětmi. (Ano, vím, že z tohoto pravidla existují výjimky – někdy musí být děti na prvním místě, ale stejně.)
Na krátkou dobu to pomohlo/pomáhá, ale vždycky se to nakonec vrátí k tomu, jak to bylo/je. Jeho bývalá dělala všechno pro to, aby mě ty děti neměly rády. Říkala jim, že mě nemusí poslouchat, že jejich otec miluje mého syna víc než své vlastní děti, seznam pokračoval dál a dál. Ať jsem dělala, co jsem dělala, byl to neustálý boj a on neudělal nic, aby s tím bojoval nebo situaci pomohl.
Při jedné konkrétní příležitosti jsem vzala jeho dceru na dámskou jízdu, manikúru, pedikúru, oběd. Když šla večer ke své matce, rozpoutalo se svaté PEKLO. Zjevně si kvůli tomu naplánovala dámskou jízdu a já jsem jí očividně ZNIČILA život. Ani já, ani moje drahá polovička jsme netušili, co má v plánu, ale na tom nezáleželo. Zavolala jeho matce a rozčilovala se, jak jsem jim zničila večer a jak jsem hrozná. Místo aby se mě zastal, řekl jí, že se jí příště zeptáme, jestli je to v pořádku…..Pamatuju si, jak jsem tam stála… nechápavě. Všemu se vyhýbal. VŠECHNO.
Pamatuju si, jak jednou vjela na dvůr a křičela z okna, že jsem děvka. Všichni sousedi byli venku a bylo slyšet, jak spadl špendlík. Pořád něco vykřikovala a vyváděla a pokračovala. On nic neudělal. Zlobil se na mě, že jsem byla venku, když přišla….že jsem tam byla, ji popudilo. Ano, teď už můžete mrknout. To se stalo.
Nesměla jsem je vyzvedávat, vysazovat, školní akce byly vždycky na houby – vždycky jsem tam šla, nikdy jsem nevynechala žádnou – byla jsem na každém míčovém zápase – na který, podotýkám, NIKDY nešla, ale vždycky následoval telefonát od ní jemu (nebo sms bitva) o tom, že tam nemám co dělat a že to nejsou moje děti. On by se naštval a vybil by si zlost na mně. Před jednou konkrétní akcí mu zavolala, že tam nemůžu jít. Že „děti“ mě tam nechtějí. Místo abychom se jí postavili a řekli jí, ať jde „do háje“ nebo něco stejně laskavého, prostě jsme tam nešli.
Všechno volala/volá ona. Nakonec jsem to prostě vzdal. Přestala jsem komunikovat, mluvit, ptát se….buď by mě stejně ignorovala, nebo by to vyvolalo hádku mezi mnou a jím, když jsem řekla, jak je to neuctivé, aby se děti chovaly k dospělému jako oni. Vyzkoušela jsem doslova VŠECHNO, co mi terapeutka navrhla. Nezáleželo na tom. Chápu, že se ocitly mezi matkou a tátovou novou přítelkyní, ale chovat se neuctivě a hrubě prostě není nikdy v pořádku.
Flash forward 4 years. Konečně jsem toho měla dost. Sbalila jsem syna a odstěhovala se. Plakal a pokračoval, ale já věděla, že věci jsou na mrtvém bodě. Už dříve jsem vyhrožovala, že odejdu, ale tentokrát to bylo jiné. Dohodli jsme se, že to zkusíme vyřešit… ale asi si umíte představit, jak to probíhá. Teď, když jsem pryč, se zase chová, jako by byla jeho manželka. Když jsme spolu, neustále mu zvoní telefon, a když to nezvedne, začnou mu chodit esemesky. On 8/10krát zruší naše plány, když mu zavolá a řekne, že musí vzít děti, což se týkalo i našeho výročního víkendu, kdy najednou měla „konferenci“, na kterou musela jet.
Problémy s chováním jednoho z jeho dětí se zdesetinásobily a ona toho teď využívá, aby od něj dostala, co chce. Je hrozné sledovat, jak je člověk, kterého milujete, naprosto zmanipulovaný, ale také to ze mě vysálo život. Drama a nedůslednost NĚCO – kromě toho, že je to osina v zadku – mě učinilo nepoznatelným. Chybí mi smích. Chybí mi uvolněnost a jsem naštvaná, že jsem se všeho vzdala kvůli člověku, kterému vládne jeho ex.
Páni, to je těžká situace. Prosím, zanechte této plakátnici v komentářích trochu empatie a podpory. Ačkoli to není přesně tato situace, můžete si přečíst článek Společné rodičovství s toxickým ex. A dokud se znovu nesetkáme, zůstávám Blogapistkou, která říká, že tady nejsou jednoduché odpovědi.
—-
Objednejte si nejnovější knihu Dr. Rodmanové 52 e-mailů k proměně vašeho manželství a objednejte si její první knihu: Jak mluvit s dětmi o rozvodu:
Tento blog není určen jako lékařská rada nebo diagnóza a v žádném případě by neměl nahrazovat konzultaci s lékařem. Pokud tyto rady vyzkoušíte a nebudou u vás fungovat, nemůžete mě žalovat. Jedná se pouze o můj názor, který vychází z mého vzdělání, výcviku a zkušeností terapeuta a člověka
.