Pochopení životního cyklu klíšťat
Od Jennifer Kvamme, DVM
Letní období je pro klíšťata, která sají krev, nejvhodnějším obdobím a vaši domácí mazlíčci jsou pro tyto pavoukovce (příbuzné pavoukům a roztočům) cílem, na který se přisají a kterým se živí. Abyste mohli klíšťatům a případným nemocem, které přenášejí, předcházet, pomůže vám pochopit, jak se tito tvorové vyvíjejí.
Existují dvě široké klasifikace více než 850 druhů klíšťat. Třídí se podle stavby těla: měkká klíšťata a tvrdá klíšťata. Klíšťata z čeledi Ixodidae mají tvrdý vnější obal, který se nazývá scutum. Měkká klíšťata – ta, která nemají šupinu – patří do čeledi Argasidae. Nejčastější klíšťata, která loví domácí zvířata, jsou klíšťata s tvrdým tělem. Měkká klíšťata jsou častější na jihozápadě a obvykle se objevují v uších domácích zvířat, kde je kůže tenčí.
Čtyři životní stadia
Většina tvrdých klíšťat potřebuje k dokončení svého vývoje tři různé hostitele. Během tohoto vývoje procházejí klíšťata čtyřmi životními stádii. Těmito stádii jsou vajíčko, larva (neboli semeno klíštěte), nymfa a dospělý jedinec.
Zpravidla se dospělé samičky klíštěte tvrdého rozmnožují, když jsou na hostitelském zvířeti, a poté klesají na zem, kde kladou vajíčka. Samička naklade najednou několik tisíc vajíček, z nichž se nakonec vylíhne larvální stadium, tzv. klíště semenné. V tomto stádiu života mají tato malá klíšťata (o velikosti asi 1/8 palce) šest nohou.
Krmné chování
Klíšťata nemohou skákat, takže si musí najít způsob, jak se přichytit na svého hostitele. Využívají stébla trávy a jiné vegetace, aby se vyzdvihla do výšky, kde se mohou snadno zachytit procházejících živočichů, například malých hlodavců nebo ptáků. Proximátní biochemické signály, jako je stoupající hladina oxidu uhličitého vylučovaná teplokrevným savcem, upozorňují klíšťata na procházející hostitele.
Tento postup se nazývá „hledání“ a klíšťata toto chování využívají k nalezení prvního hostitele pro první krevní potravu. Poté, co se klíšťata během několika dní naplní krví, spadnou opět na zem, kde se vylíhnou (svléknou vnější kůži) a stanou se z nich osminohé nymfy.
Nymfa pak vyčkává na druhého hostitele, ke kterému se přisaje a nasytí se krví. Nymfy dávají přednost většímu zvířeti jako hostiteli, například mývalovi nebo vačici. Po přisátí nymfy spadnou na zem, kde se znovu vylíhnou a nakonec se z nich stanou dospělá klíšťata. Dospělá klíšťata se pak vydají na lov třetího, ještě většího hostitele, například srnce nebo psa, kde se mohou nasytit a následně rozmnožit, což vede k rozmnožování (tj. vajíčka).
Ukončení cyklu
V závislosti na druhu klíštěte může celý životní cyklus trvat dva měsíce až roky. Existují druhy klíšťat, které k dokončení svého životního cyklu potřebují pouze jednoho hostitele (nebo někdy dva). Tvrdá klíšťata obvykle kladou vajíčka na zem v chráněných oblastech během jara. Výjimkou je klíště psí hnědé, které může klást vajíčka i do vnitřních prostor. Jakmile se okolní teplota a vlhkost zvýší, z vajíček se vylíhnou larvy. Larvy se živí a během pozdního léta se přemění v nymfy.
Nymfy jsou během zimy neaktivní a na jaře se opět začnou živit. Po nakrmení a přerodu v dospělce během letních měsíců stráví klíšťata podzimní období krmením a rozmnožováním. Samci uhynou, zatímco samice přežijí zimu a na jaře příštího roku opět nakladou vajíčka.
Měkká klíšťata se od tvrdých klíšťat liší tím, že se vyvíjejí přes několik stadií nymf, pomalu se zvětšují, až se z nich nakonec vylíhne dospělý jedinec. Jejich životní cyklus může trvat mnohem déle než u tvrdých klíšťat, a to až několik let. Měkká klíšťata jsou dokonce známa tím, že jsou schopna přežít dlouhou dobu bez přístupu ke krevní potravě hostitele.
***
Nezáleží na tom, s jakým druhem nebo typem klíštěte se na svém zvířeti setkáte, nejlépe je opatrně a úplně odstranit. Než se o to pokusíte, zjistěte, jak klíště bezpečně odstranit, protože špatně provedené odstranění může způsobit škody – vám a/nebo vašemu zvířeti.
Pokud žijete v oblasti, kde se klíšťata vyskytují, nebo pokud se chystáte vzít své zvíře na místo, které je známé výskytem klíšťat (např, zalesněné oblasti a otevřené travnaté plochy), chraňte svého domácího mazlíčka použitím obojku proti klíšťatům, spot-onu nebo spreje, abyste zabránili tomu, že si klíšťata v létě udělají z vašeho domácího mazlíčka potravu.
I s repelenty proti klíšťatům nezapomeňte provést úplnou kontrolu svého domácího mazlíčka vždy, když byl venku v oblasti, která je známá výskytem klíšťat. Ostražitost je nejlepší ochranou před nemocemi přenášenými klíšťaty.