Žralok skřehotavý

Žralok skřehotavý je primitivně vypadající druh, který se podobá úhoři.

Díky svým primitivním rysům, jako je hnědá barva, dlouhé tělo a umístění čelistí, je považován za živoucí fosilii. Žraloci rýhovaní tráví většinu času hluboko pod vodní hladinou. Nejčastěji se vyskytují v hloubkách mezi 390 a 4200 metry pod hladinou. Žraloci rýhovaní dostali své jméno díky šesti párům žaber podél hrdla, které vypadají jako vlnité límce.

5 neuvěřitelných faktů o žralocích rýhovaných!

  • Doba březosti žraloků rýhovaných může trvat až 42 měsíců.
  • Jihoafrický druh žraloka rýhovaného byl teprve v roce 2009 klasifikován jako samostatný druh.
  • Samice žraloků rýhovaných jsou větší než samci.
  • Žraloci rýhovaní mají více než 25 řad zubů.
  • První videozáznam žraloka rýhovaného byl pořízen až v roce 2004.

Klasifikace a vědecké jméno žraloka rýhovaného

Vědecké jméno žraloka rýhovaného je Chlamydoselachus anguineus. Chlamydoselachus je řecké jméno. Chlamy znamená řecky volán, idos znamená mys a selachus znamená žralok. Anguineus je latinské slovo, které znamená úhořovitý nebo hadovitý. Tito žraloci patří do třídy Chondrichthyes a čeledi Chlamydoselachidae.

Existují dva druhy žraloků řasnatých. Kromě druhu Chlamydoselachus anguineus existuje ještě druh Chlamydoselachus africana neboli žralok jihoafrický. Tyto dva druhy žraloků kudrnatých jsou jedinými druhy z čeledi Chlamydoselachidae. Žralokům proužkovaným se také říká žralok proužkovaný, žralok lešenářský, žralok hedvábný, žralok grónský, žralok proužkovaný, žralok třásnitý a žralok ještěrkový.

Zvnějšek žraloka proužkovaného

Tělo těchto žraloků skutečně vypadá dost podobně jako úhoř nebo had. Mají velmi primitivní vzhled s dlouhým a štíhlým tělem. Mají plochou hlavu se zakulaceným čenichem. Ploutve těchto žraloků jsou mnohem menší než u jiných druhů žraloků. Mají také zvlněný krk a šest párů žaber, které vypadají podobně jako límce. Tyto límcovitě vypadající žábry jsou důvodem, proč žralok rýhovaný dostal své jméno.

Většina ostatních druhů žraloků má čelisti umístěné pod hlavou. Žralok kudrnatý má však čelisti ve skutečnosti na konci hlavy. Mají více než 25 řad zubů s celkem přibližně 300 zuby.

Tělo tohoto žraloka může být dlouhé až 6,4 metru. Samice jsou u tohoto druhu delší než samci. Průměrná délka samic se pohybuje mezi 4,4 a 4,9 metru a průměrná délka samců je mezi 3,2 a 3,6 metru.

Tito žraloci mají poměrně tmavé zbarvení. Mohou mít tmavší hnědou až spíše šedou barvu.

Mezi tímto žralokem a žralokem jižním je několik zásadních rozdílů. Žraloci jihoafričtí mají kratší hlavu, větší prsní nálezy a menší počet obratlů v páteři.

Žralok skvrnitý (Chlamydoselachus anguineus)

Žralok skvrnitý Rozšíření, populace a životní prostředí

Tito žraloci žijí především v hlubších vodách oceánu. Vyskytují se podél vnějšího kontinentálního šelfu a horní až střední části kontinentálního šelfu. V noci se sice vydávají na vodní hladinu lovit potravu, ale většinu ostatního času tráví podél dna oceánu. Obvykle se vyskytují v hloubce 390 až 4 200 stop pod hladinou, ale mohou se dostat až do hloubky 5 150 stop pod hladinou.

Tito žraloci se vyskytují v mnoha různých oblastech po celém světě. Mezi několik míst, kde se vyskytují, patří záliv Suruga v Japonsku, pobřeží Nového Zélandu, Austrálie a Havaje. Vyskytují se také v Tichém oceánu mezi Kalifornií a Chile a v Atlantském oceánu mezi Norskem a Namibií. Žralok jižní africký se vyskytuje v Indickém oceánu poblíž Jihoafrické republiky.

Tito žraloci se v rámci svých biotopů zapojují do prostorového oddělování. Prostorová separace spočívá v tom, že si příslušníci určitého druhu vytvářejí vlastní mikrostanoviště, kde tráví svůj čas. Je to proto, že nejsou schopni obývat stejnou oblast jako jiný žralok po skutečně dlouhou dobu.

Protože tito žraloci žijí v hlubokých vodách oceánu, mají vědci o tomto druhu ještě mnoho co učit. V současné době neexistuje odhad týkající se jejich celkové populace ani toho, zda se jejich počet zvyšuje nebo snižuje. Tento žralok má v současné době ochranářský status „Least Concern“, ale protože se o něm ví tak málo, není jasné, jak moc je ohrožen. Tito žraloci mohou být chyceni do rybářských sítí, což může mít větší dopad na populaci druhu, protože mají tak dlouhou dobu březosti.

Dravci a kořist žraloků křídlatých

Co žere žraloky křídlaté?“

O těchto žralocích je stále co vědět. Jednou z věcí, kterou musíme ještě více prozkoumat, je, kteří živočichové jsou jejich kořistí. Předpokládá se, že jedním z predátorů tohoto žraloka jsou i jiné druhy žraloků, ale kromě toho se toho moc neví.

Přestože se lidé většinou nesnaží tyto žraloky chytat, byli již dříve chyceni do rybářských sítí. To často vede k úhynu žraloka, což může mít negativní dopad na jeho populaci, protože má tak dlouhou dobu březosti.

Přílišný rybolov ze strany člověka také vede k úbytku dostupné potravy pro tyto žraloky. To může pro tento druh představovat další hrozbu.

Čím se žraloci brázdění živí?

Tito žraloci si potravu loví. Své dlouhé úhořovité tělo zakřiví a zapřou se o něco pevného. Když pak spatří kořist, využijí této polohy k rychlému postupu těla vpřed a kořist uštknou podobně jako had. Díky svým velmi dlouhým čelistem jsou schopni sežrat kořist, která je až o polovinu větší než oni. Tito žraloci mohou také plavat s otevřenou tlamou, když hledají kořist. Kontrast jejich bílých zubů proti temnotě oceánu může kořist nalákat, aby plavala směrem k jejich otevřené tlamě.

Až 60 procent žraločího jídelníčku tvoří různé druhy chobotnic, včetně Onychoteuthis, Histioteuthis a Todarodes. Tito žraloci se živí také menšími druhy žraloků a kostnatými rybami.

Rozmnožování a délka života žraloka dravého

Samci jsou pohlavně dospělí, když dosáhnou délky 3,3 až 3,9 metru, a samice jsou pohlavně dospělé, když dosáhnou délky 4,3 až 4,9 metru. Pro tyto žraloky není stanoveno období rozmnožování, protože jejich životní prostředí je natolik hluboké, že na něj střídání ročních období nemá vliv.

Na rozdíl od mnoha jiných živočichů se nespojují se svými mláďaty prostřednictvím placenty. Spíše se množí prostřednictvím vnitřního oplodnění a zárodky přežívají díky tomu, že získávají výživu ze žloutkových váčků. Tito žraloci rodí živá mláďata, ale činí tak až poté, co jsou mláďata již vybavena k samostatnému přežití. Z tohoto důvodu mají možná nejdelší dobu březosti ze všech živočichů, která činí přibližně 42 měsíců.

Samice mohou najednou porodit něco mezi dvěma a 15 mláďaty. Průměrná velikost vrhu je však šest mláďat. Po narození měří mláďata 15 až 24 centimetrů.

Vědci si nejsou jisti, jak dlouho přesně mohou žraloci křídlatí žít, ale odhadují, že jejich délka života je asi 25 let.

Žraloci křídlatí v rybolovu a vaření

Přestože se tito žraloci občas chytají do rybářských sítí, lidé tohoto živočicha cíleně neloví. Při vaření se nepoužívají.

Zobrazit všech 27 zvířat začínajících na F

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.