Lidé
Přestože po nástupu komunistů k moci v roce 1945 převládla v průmyslovém a obchodním životě socializovaná výroba, soukromý sektor zůstal důležitý v zemědělství, řemeslné výrobě a maloobchodě. Asi 70 % zemědělské půdy bylo v soukromém vlastnictví, což představovalo přibližně 50 % produkce. Soukromé podniky však měly obvykle tradicionalistickou strukturu a pohled na věc a ani po liberalizaci komunistického systému v roce 1991 nebyly schopny rozvinout dynamickou hospodářskou roli.
Po vypuknutí jugoslávské občanské války v roce 1991 se ekonomická pozice Makedonie stala velmi nejistou. Republika byla dříve silně závislá spíše na jugoslávských než na zahraničních trzích a její účast na jugoslávském exportním obchodu byla silně vychýlena směrem k zemím bývalého sovětského bloku, které současně procházely hospodářskou krizí. K těmto potížím přispěly i sankce OSN proti zbytkové Jugoslávii (federaci Srbska a Černé Hory), které omezily přepravu zboží přes Makedonii. Také ostrý spor s Řeckem o název republiky zmařil snahu Makedonie o mezinárodní uznání, což odradilo zahraniční investice a oddálilo hospodářské reformy. Do roku 2018 byl tento spor vyřešen a Makedonie se oficiálně stala Republikou Severní Makedonie.
Již v polovině 90. let však Makedonie začala nacházet nové obchodní partnery a její ekonomika začala prosperovat. Hrubý domácí produkt (HDP) sice na přelomu 21. století poklesl, ale rychle se zotavil a země přestála celosvětový hospodářský pokles, který začal v roce 2008, lépe než mnoho jiných zemí. Přesto zůstala nezaměstnanost vysoká a po většinu prvního desetiletí 21. století přesahovala 30 %
.