Jaký je rozdíl mezi jüanem a renminbi? Odpověď na tuto a další otázky najdete v článku „Internacionalizace renminbi“
Čínská centrální banka minulý týden devalvovala svou měnu, což způsobilo pokles hlavních akciových trhů v Asii a Evropě a vyvolalo obavy z další devalvace kurzu v dalších zemích. Jedná se o největší devalvaci v čínském systému za posledních 20 let. Při čtení zpráv a analýz o této události se můžete setkat se zaměnitelným používáním obou termínů – „renminbi“ a „yuan“. V podstatě v tom není žádný rozdíl. Renminbi je oficiální měna Čínské lidové republiky a v překladu znamená „lidové peníze“. Jeho mezinárodní symbol je CNY (nebo CNH v Hongkongu; ale zkráceně RMB, se symbolem ¥).
Jüan je název jednotky, v níž jsou denominovány transakce v renminbi, ale označuje také měnu obecně. Člověk tak může zaplatit za jídlo bankovkou v hodnotě 20 jüanů a v drobných dostane několik jüanů a jiao (desetinu jüanu) (jiao se dále dělí na 10 fenů). Vše je však v renminbi. Je to podobné jako s librou šterlinků, což je název britské měny, zatímco cena pinty piva v londýnské hospodě by byla uvedena právě v librách.
Mezinárodní role renminbi
Z hlediska velikosti a dynamiky vyniká ekonomika Čínské lidové republiky (ČLR) mezi rozvíjejícími se trhy. Stala se již druhou největší ekonomikou světa a v současné době je jedním z největších přispěvatelů ke světovému růstu. Pokud bude ČLR pokračovat v nastoupené cestě růstu, může brzy vystřídat Spojené státy na pozici největší světové ekonomiky.
Tento vývoj vedl k intenzivním spekulacím, že se renminbi brzy stane jednou z hlavních mezinárodních měn.
„Renminbi Internationalization“, nová kniha vydaná společně Brookings Institution Press a Asian Development Bank, se touto problematikou podrobně zabývá. Prostřednictvím zkoumání měnových a finančních otázek spojených s internacionalizací měny kniha zdůrazňuje mnoho důvodů, proč by mezinárodní společenství mělo vítat vznik Čínské lidové republiky (ČLR) jako zdroje globální likvidity. Učinit z renminbi globální měnu však bude vyžadovat obnovení rovnováhy čínské ekonomiky, rozvoj finančních trhů země a jejich otevření zbytku světa a přechod k pružnějšímu směnnému kurzu.
V konečném důsledku internacionalizace renminbi umožní ČLR stát se alternativním dodavatelem bezpečných aktiv pro zbytek světa, do kterých mohou firmy, domácnosti a centrální banky ukládat své úspory a kde budou později k dispozici v případě potřeby likvidnějšího financování. Editoři knihy „Renminbi Internationalization“ Barry Eichengreen a Masahiro Kawai píší:
„Svět vítá nástup ČLR jako zdroje globální likvidity… Po více než půl století byl zdrojem této likvidity americký dolar, přičemž americké státní dluhopisy představovaly největší a nejlikvidnější finanční trh na světě…. Ke Spojeným státům a jejich dolaru bude třeba vytvořit další zdroje mezinárodní likvidity. Zřejmými kandidáty jsou ČLR a její RMB. Budoucnost globalizace se tak dost možná bude odvíjet od úspěchu snah ČLR o internacionalizaci RMB.“
„Internacionalizace renminbi“ je hodnotným čtením pro každého, kdo se chce dozvědět více o složitých otázkách spojených s jedním z hlavních mezinárodních a regionálních finančních událostí naší doby.
.