Sonda NASA Voyager 2 je v mezihvězdném prostoru až do roku 2021 odkázána sama na sebe

Sonda NASA Voyager 2 se bude muset v mezihvězdném prostoru dalších zhruba 11 měsíců starat sama o sebe.

NASA v Austrálii modernizuje 230 stop (70 metrů) širokou rádiovou anténu, kterou členové týmu mise používají k vysílání příkazů sondě Voyager 2, jež odstartovala v roce 1977 a do mezihvězdného prostoru vstoupila v listopadu 2018. Dokud nebudou tyto práce v lednu 2021 dokončeny, bude Voyager 2 odkázán sám na sebe, ačkoli sonda bude stále schopna vysílat domů vědecká data.

O Voyager 2 se však nemusíte příliš obávat; měl by zvládnout svou delší izolaci, uvedli členové týmu mise.

Related:

„Uvedli jsme sondu zpět do stavu, kdy bude v pořádku, za předpokladu, že po dobu vypnuté antény bude vše probíhat normálně,“ uvedla ve středu (4. března) v prohlášení vedoucí projektu Voyager Suzanne Doddová, která zároveň působí jako ředitelka ředitelství meziplanetární sítě v Laboratoři tryskového pohonu NASA v kalifornské Pasadeně.

„Pokud věci nebudou probíhat normálně – což je vždy možné, zejména u stárnoucí kosmické lodi – pak palubní ochrana proti poruchám, která tam je, situaci zvládne,“ dodala Doddová.

DSS43, 230 stop (70 metrů) široká rádiová anténa v zařízení Deep Space Network v Canbeře v Austrálii, je jedinou anténou, která může vysílat příkazy kosmické lodi Voyager 2 NASA. DSS43 je od začátku března 2020 do ledna 2021 modernizována, takže Voyager 2 bude v tomto období odkázán sám na sebe. (Obrázek: NASA/Canberra Deep Space Communication Complex)

Australská rádiová anténa je součástí Deep Space Network (DSN), systému, který NASA používá ke komunikaci s mnoha svými kosmickými sondami. Existují tři stanoviště DSN – po jednom v Kalifornii, Španělsku a Austrálii.

Každé stanoviště má několik velkých antén. Například australský komplex, který leží asi 25 mil (40 km) jihozápadně od Canberry, má také tři rádiové antény o šířce 111 stop (34 m). Podle představitelů NASA mohou 111stopé antény přijímat vědecká data, ale pouze 230stopá anténa má speciální vysílač potřebný k vysílání povelů do Voyageru 2.

V tomto ohledu nepomáhají ani kalifornská a španělská stanoviště DSN. Voyager 2, který je v současné době vzdálen od Země více než 11 miliard mil (17 miliard kilometrů), se pohybuje směrem dolů vzhledem k rovině oběžné dráhy naší planety, a proto může být přivolán pouze z jižní polokoule.

Velká australská anténa je v provozu již 48 let a potřebuje modernizaci, uvedli představitelé NASA. Agentura se rozhodla zahájit práce nyní – modernizace má podle středečního prohlášení NASA začít „začátkem března“ -, protože Voyager 2 se nedávno vzpamatoval z poruchy a je opět zdravý, dodali úředníci.

„Je zřejmé, že 11 měsíců oprav klade na ostatní stanoviště DSN větší nároky,“ uvedl ve stejném prohlášení Jeff Berner, hlavní inženýr Deep Space Network. „Ale výhodou je, že až se vrátíme, bude anténa Canberra mnohem spolehlivější.“

Modernizace zlepší komunikaci s mnoha sondami NASA, nejen s Voyagerem 2, uvedli představitelé agentury. Práce prospěje například vozítku NASA Mars 2020, jehož start je naplánován na letošní léto, a programu agentury Artemis pro průzkum Měsíce s posádkou, jehož cílem je v roce 2024 vysadit dva astronauty poblíž jižního pólu Měsíce.

„Údržba je nutná pro podporu misí, které NASA vyvíjí a vypustí v budoucnu, stejně jako pro podporu misí, které fungují právě teď,“ řekl Dodd.

Voyager 2 a jeho dvojče Voyager 1 odstartovaly s odstupem několika týdnů v roce 1977, aby uskutečnily bezprecedentní „velkou cestu“ po obřích planetách sluneční soustavy – Jupiteru, Saturnu, Uranu a Neptunu. Dvojice tento úkol zvládla a pak pokračovala v letu až do mezihvězdného prostoru.

Voyager 1 dosáhl této hranice průzkumu v srpnu 2012 a stal se prvním objektem vyrobeným člověkem, který kdy opustil heliosféru, velkou bublinu magnetických polí a nabitých částic, kterou kolem sebe vyfukuje Slunce. Voyager 2 jej následoval o šest let později.

Oběma sondám dochází energie a členové týmu mise vypnuli několik vědeckých přístrojů, aby maximálně využili zbývající energii a prodloužili životnost sond. Obě sondy mají pravděpodobně dostatek energie na to, aby mohly sbírat data až do roku 2024, uvedli členové týmu mise.

  • Fotografie ze sond NASA Voyager 1 a 2
  • Výlet sondy Voyager 2 do mezihvězdného prostoru prohlubuje některé záhady mimo naši sluneční soustavu
  • Historický průlet sondy Voyager 1 kolem Jupiteru na fotografiích

Mike Wall je autorem knihy „Out There“ (Grand Central Publishing, 2018; ilustroval Karl Tate) o hledání mimozemského života. Sledujte ho na Twitteru @michaeldwall. Sledujte nás na Twitteru @Spacedotcom nebo na Facebooku.

NABÍDKA: Ušetřete nejméně 56 % s naší nejnovější nabídkou časopisů!“

Časopis Vše o vesmíru vás vezme na strhující cestu naší sluneční soustavou i mimo ni, od úžasných technologií a kosmických lodí, které lidstvu umožňují vydat se na oběžnou dráhu, až po složité poznatky vědy o vesmíru.Zobrazit nabídku

Aktuální novinky

{{název článku }}

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.