Sundiata Keita
Sundiata neboli Sun Djata byl v taríkách (muslimských kronikách) znám také jako Mari Djata. Keita je hojně užívané rodinné jméno. Pro západoafrické dějiny je tím, čím je pro anglické dějiny král Artuš, neboť v obou případech jde o populární postavy, o nichž je s jistotou známo jen velmi málo. Většina poznatků o obou se k nám dostala ústně z tradic předávaných po staletí. Muslimští kronikáři toho o Sundiatovi napsali velmi málo, protože nebyl oddaným muslimem. Na mnohé z toho, co bylo zapsáno, lze pohlížet s jistou skepsí, protože v tak starých ústních tradicích je velmi obtížné oddělit fakta od legend. Můžeme si však být jisti, že byl skutečnou historickou osobností.
Sundiata byl synem Maghana Kon Fatty, vládce malého malinského království Kangaba, ležícího na řece Niger kousek jihozápadně od Bamaka, hlavního města dnešního Mali. Sundiata byl od narození handicapovaný a jeho životní příběh se řídí univerzálním tématem překonání extrémní nepřízně osudu kulturním hrdinou, aby dosáhl velikosti.
Přibližně v roce 1224 si národ Susu na severu podmanil Kangabu ve vlně expanze pod vedením svého krále-mága Sumanguru Kanteho. O Sundiatových zážitcích z této doby existuje několik různých tradic. Podle jedné ze současných verzí odešel se svou matkou kolem roku 1220 do dobrovolného exilu z Kangaby, aby se vyhnul riziku atentátu ze strany svého žárlivého nevlastního bratra Kankarana Tumana, který se stal králem kolem roku 1218. Kankaran se pak pokorně podřídil vládě Susuů a později byl Sundiata svým lidem odvolán, aby je osvobodil od této cizí tyranie.
Podle verze zapsané do Tarikh al-Sudan v 16. století Sumanguru Kante nejprve dobyl Sundiatova otce a poté zabil 11 z 12 králových synů, přičemž ušetřil pouze postiženého Sundiatu. Sundiata poté odešel do vyhnanství, aby se později vrátil jako osvoboditel.
V každém případě Sundiata kolem roku 1230 sestavil na dalekém severu rabské vojsko a pomalu postupoval na jih, přičemž postupnými vítězstvími nad provinciemi Susu zvyšoval počet svých vojáků. V roce 1234 byl připraven postavit se hlavní armádě Susuů, s níž se střetl a porazil ji v epické bitvě u Kiriny severovýchodně od Kangaby. Toto vítězství je jednoznačně hlavní událostí v jeho životě a znamená počátek říše Mali. Než Sundiata kolem roku 1240 odešel z aktivního vedení svých armád, rozšířil se svými generály novou říši do všech směrů, dokonce k ní připojil i dříve velkou říši Ghanu a dosud nedobytá zlatá pole v údolí řeky Senegal.
Víme, že Sundiata vládl asi 25 let, ale o jeho pozdějším životě toho víme jen málo. Zemřel kolem roku 1260, zřejmě jako oběť nehody ve svém hlavním městě.