Co je svobodné zednářství?

Svobodné zednářství je bratrstvo. Jeho členství je omezeno na muže, ale nedochází v něm k šikaně, jako je tomu v některých vysokoškolských bratrstvech. Zednářský řád je seriózní skupina. Existuje proto, aby přijímal dobré muže a pomáhal jim stát se lepšími muži. Nejedná se tedy o reformní spolek. Neexistuje proto, aby napravoval zločince, ani by takovým osobám jeho učení neprospělo.

Počátky našeho bratrstva, známého pod různými názvy jako svobodné zednářství, zednářství nebo řemeslo, jsou pro historii ztraceny. Ačkoli je zednářství považováno za nejstarší dochovanou bratrskou organizaci na světě, přesné datum jeho založení je nejisté. Svobodné zednářství však lze snadno vystopovat až do šestnáctého století ve Skotsku, i když první zednářský řídící orgán byl založen až v roce 1717 v Londýně. Nejstarší zednářský dokument, báseň Regius, pochází z doby kolem roku 1390 n. l. O žádném zednářství před tímto datem nevíme. Někdy mezi lety 1390 a 1717 začaly lóže provozních zednářů přijímat za členy i muže, kteří nepracovali ve stavebnictví. Nakonec vznikly celé lóže složené z těchto osob, což vedlo k přechodu od lóží složených z kameníků k lóžím složeným z mužů jiných profesí, kteří se scházeli a sdíleli rituál plný narážek na tesařství, architekturu a kamenictví.

V roce 1717 se čtyři z těchto lóží v Anglii sešly a vytvořily první Velkou lóži. Velká lóže je zednářský orgán, který má jurisdikci nad lóžemi v určité zeměpisné oblasti. Každý stát má svou vlastní Velkou lóži. Také District of Columbia má svou vlastní Velkou lóži.

Symbolické, řemeslné neboli modré zednářské lóže mají tři stupně. Tyto tři stupně jsou v následujícím pořadí: Zednářský tovaryš (Entered Apprentice), řemeslník (Fellow Craft) a zednářský mistr (Master Mason). V raném spekulativním zednářství existoval pouze jeden stupeň. Později se vyvinul systém dvou stupňů a nakonec se vyvinul dnešní systém tří stupňů, který byl pevně zakotven kolem roku 1760 n. l.

„Stupeň“ je drama, v němž má nováček v zednářství, kandidát, sehrát klíčovou roli. Tato dramata mají několik charakteristik a mají progresivní charakter, to znamená, že na sebe navazují. Tato dramata se hrají pouze za přítomnosti zednářů a slouží k morálnímu poučení. Jedinečnou charakteristikou každého zednářského stupně je „závazek“, který na sebe kandidát bere. Závazek je přísaha složená za účelem poučení kandidáta o jeho zednářské povinnosti.

Tři stupně mají biblický základ. V rituálu jednotlivých stupňů se používá mnoho biblických obrazů. Ústředním biblickým obrazem používaným v zednářském rituálu je obraz stavby chrámu krále Šalomouna, jak je pro nás pečlivě popsán ve starozákonních knihách I. Královská a II. kronika. Kdykoli se zednářská lóže schází, je na oltáři lóže otevřena Bible.

Zednářství od svých stoupenců vyžaduje víru v Boha a v posmrtný život, ačkoli od nikoho nežádá, aby podrobně vysvětloval, jak tyto dvě víry chápe. Existuje určitá paměťová práce, kterou se kandidát musí naučit po udělení každého stupně. Má stanovenou dobu na to, aby se naučil katechismus, tj. soubor otázek a odpovědí, a aby je na lóžovém shromáždění přednesl před členy lóže.

Zednářství není náboženství. V zednářství není nic, co by zasahovalo do náboženského života člověka. Součástí celosvětového zednářského bratrstva jsou osoby všech vyznání a křesťanských denominací. Náboženství a politika jsou dvě témata, o nichž se při zasedání lóže nesmí mluvit.

Zednářství učí, jak je důležité pomáhat méně šťastným. Zvláště zdůrazňuje péči o vdovy a sirotky po zednářích. Většina velkých lóží má skutečně v rámci své jurisdikce domov pro staré zednáře, jejich manželky a vdovy a také domov pro zednářské sirotky. Jen v USA poskytují všechny větve zednářstva dohromady charitativní pomoc v hodnotě více než 1,5 milionu dolarů za DEN!“

Zednářstvo žádá své kandidáty, aby nezednářům nevyprávěli podrobnosti o jeho rituálu. Není to proto, že by se zednářství za něco stydělo. Je to proto, že prvek utajení slouží ke zvýšení zájmu o zednářské učení. Je to také proto, že většině lidí by neprospělo, kdyby se seznámili se zednářským učením mimo kontext systému zednářských stupňů.

Proč zednáři drží své rituály v tajnosti? Ze stejného důvodu, z jakého starověcí kameníci uchovávali svá obchodní tajemství. Jejich utajení pomáhalo udržovat lepší kvalitu práce. Naše dnešní utajení nám pomáhá dělat dobrého člověka lepším. Je těžké uvěřit, že zednářská tajemství jsou zlá, když si uvědomíme zednářské dědictví, které zahrnuje dlouhý seznam vlivných vůdců, jako byli Paul Revere, George Washington, Andrew Jackson, Theodore Roosevelt, Douglas MacArthur, Franklin D. Roosevelt, Harry Truman, Stephen F. Austin a Sam Houston. Je těžké uvěřit, že tajemství zednářství jsou zlá, když vidíte tolik zednářů, kteří pracují jako důležitá součást každé komunity, aby zajistili lepší kostely, lepší školy a lepší vlády. Je těžké podívat se do očí malého dítěte ve svatyňové nemocnici a říci, že tajemství zednářství jsou zlá. Pokud skutečně věříme biblickému učení „po ovoci jejich poznáte je“, pak musíme věřit, že tajemství zednářství skutečně pomáhají učinit dobrého člověka lepším.

Vliv zednářství je jako vliv domova a vliv církve. Nevytváří dokonalé lidské bytosti. přes veškerou snahu domova se nikdy nenašlo dokonalé dítě. Přes veškeré úsilí církve nikdy neexistoval dokonalý křesťan. Přes veškerou snahu zednářů se nikdy nenašel dokonalý zednář. Přesto je pro ně v naší společnosti místo. Základní přirozenost člověka je taková, že potřebuje každý dobrý vliv, kterého se mu dostane. Potřebuje silný vliv dobrého domova. Potřebuje silný vliv oddané církve složené z oddaných věřících. Potřebuje vliv oddaných učitelů ve veřejných školách. Ale když už je to všechno řečeno a uděláno, není na škodu mít ještě nějaký další impuls, který přichází od občanských organizací, od profesních organizací a od bratrských organizací. Zednářství má hrdé dědictví 171; let služby státu Texas a doufáme, že vám tato diskuse pomohla lépe pochopit účel naší bratrské organizace. Texaské zednářství nyní hledí do budoucnosti s nadějí, že lepší pochopení umožní lóži zaujmout své právoplatné místo v každé texaské komunitě, hned vedle církve, domova, škol a občanských organizací jako pozitivní síla pro dobro. Díky tomuto lepšímu porozumění máme všechny důvody věřit, že můžeme všichni společně pracovat na tom, aby naše vláda, naše školy a naše církve byly ještě silnější než dříve. Síla Texasu byla vždy postavena na společném úsilí všech těchto skupin a Velká lóže Texasu přispěla cennou službou našim církvím, našemu národu, našemu státu a naší společnosti.

V březnu 1835 se v Texasu konalo první zednářské setkání za účelem založení lóže v Texasu. Šest zednářů se sešlo pod dubem nedaleko města Brazoria. Požádali Velkou lóži Louisiany o dispens k založení a otevření lóže. Byl vydán dispens a později i charta. Tato první texaská lóže se jmenovala Hollandova lóže č. 36. Byla pojmenována podle tehdejšího velmistra zednářů v Louisianě Johna Henryho Hollanda. Prvním ctihodným mistrem lóže Holland č. 36, nyní lóže Holland č. 1, byl Anson Jones. Listinu přinesl John M. Allen a předal ji Ansonu Jonesovi těsně před bitvou u San Jacinta.

V Texasu vznikly další dvě lóže, kterým Velká lóže Louisiany rovněž udělila dispens a listinu. Byly to: Milamova lóže č. 40 v Nacogdoches a McFarlandova lóže č. 41 v San Augustine. Obě vznikly v roce 1837. Tyto dvě lóže spolu s lóží Holland č. 36 vyslaly své zástupce na setkání do Houstonu a založily Velkou lóži Texaské republiky. Konvent zvolil Ansona Jonese prvním velmistrem zednářů v Texasu. Je třeba poznamenat, že Anson Jones byl čtvrtým a posledním prezidentem Texaské republiky předtím, než se stala státem.

V současné době je v Texasu více než 122 000 zednářů s celkem 914 lóžemi. Jak jsme se za těch 171 let rozrostli! S optimismem hledíme do budoucnosti zednářství v Texasu a věříme, že na jeho hrdé dědictví bude v příštích letech navazováno způsobem, který bude i nadále sloužit a dělat čest velkému státu Texas, jehož jsme součástí.

Za udělení tří stupňů se vybírají symbolické jednorázové poplatky. Poté zednář platí roční příspěvky lóži, jejímž se stal členem. Žádný zednář nemá žádat jinou osobu, aby se stala zednářem. Je na jednotlivém člověku, který má zájem stát se zednářem, aby požádal zednáře, kterého zná, o žádost o vstup do bratrstva.

Navštivte náš vyhledávač lóží a najděte lóži ve svém okolí.

.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.